Tento trezor může být jedním z největších na světě. Kvůli rekonstrukci je však nyní prázdný. Kov byl dočasně převezen do federálního bunkru poblíž Kanderstegu hluboko ve švýcarských horách.
Švýcarsko je jedním z největších světových trhů s fyzickým zlatem. Moc se o tom ale neví, protože diskrétnost je jednou ze služeb, díky kterým je tento trh atraktivní. Před třicátými lety minulého století bylo bankovní tajemství ve Švýcarsku nepsaným pravidlem. V legislativě bylo zakotveno v roce 1935, což spolu s neutralitou učinilo švýcarské banky přitažlivé pro cizí kapitál: Měnu i zlato.
Když se v roce 1968 na dva týdny uzavřel londýnský trh se zlatem (LBMA), švýcarské banky reagovaly agresivně a pokusily se převzít podíl tohoto trhu. Rovněž rafinerské kapacity se začaly přesouvat z Londýna do Švýcarska.
PSALI JSME: Švýcarská centrální banka je se svým zlatem spokojena
V současné době ve Spojeném království už nejsou žádné rafinerie akreditované u LBMA, zatímco ve Švýcarsku jsou čtyři gigantické: Valcambi, PAMP, Argor-Heraeus a Metalor. Každý rok projdou švýcarskými rafineriemi zhruba 2 000 tun zlata.
Oficiálně je umístění zlata švýcarské centrální banky (SNB) státním tajemstvím, ale před deseti lety banka odhalila, že 20 procent z jejích 1 040 tun zlata je uloženo v Bank of England, deset procent v Bank of Canada a 70 procent ve Švýcarsku. Kde přesně, však neuvedla. Záznamy o vybudování trezoru SNB v letech 1961 až 1963 ani nejsou ve stavebním archivu města Bernu.
„Důchodce Othmar Dillon, který dříve pracoval na katastru v Bernu, řekl deníku Der Bund, že v trezoru na náměstí Bundesplatz 1 byl několikrát. Zlato tam viděl,“ uvádí švýcarský web Gainesvillecoin.com.
Podle Dillona by mohlo být 40 metrů hluboko. V závislosti na počtu vybudovaných pater a ostrosti Dillonovy paměti mohlo mít sklepení až 10 000 metrů čtverečních. Článek z roku 2008 citující Dillona se však z internetu ztratil.
PSALI JSME: Švýcarské „zlaté“ firmy MKS a PAMP se spojují. Otec zakladatel by měl radost
V roce 1999 švýcarští novináři zjistili, že vláda zřídila tajné velitelské stanoviště pro případ jaderného útoku poblíž Kanderstegu v Alpách, 40 mil jižně od hlavního města Bernu. Přes dvacet let nepadlo ani slovo o tom, že by se v bunkru nazvaném K20 mohlo vyskytovat zlato.
Až v roce 2018 nezávislý novinář Henry Habegger napsal, že v K20 je také trezor centrální banky. Lidé obeznámení s touto záležitostí s ním sdílí názor, že když byl budován K20, SNB využila příležitosti získat trezor odolný proti jaderné bombě i pro své zlaté zásoby. Údajně se tam má vejít 6 000 tun zlata.
Lidé, kteří žijí v Kanderstegu, dnes často vídají projíždět obrněné vozy doprovázené armádními vozidly v plné zbroji, včetně kulometů. Důvodem má být rekonstrukce hlavního trezoru SNB. Renovace má být dokončena v roce 2024 a poté se zlato může vrátit do Bernu. Může, ale také nemusí.
PSALI JSME: Švýcarsko, nebo Kajmanské ostrovy?
(rek)
