Suverénně nejrozsáhlejší opatření, v absolutních číslech i z hlediska podílu HDP, ohlásila Británie. Její plán stanovit maximální výdaje domácností za energie má stát vyjít zhruba na 200 miliard eur. Německo vyčlenilo na pomoc občanům a firmám s účty asi 100 miliard eur, Itálie skoro 60 a Francie 53,6 miliardy eur, uvádí Bruegel.
Nákladná opatření za současné energetické krize zavádějí vlády po celé Evropě. Deník The New York Times nedávno poznamenal, že růst cen energií spojený s válkou na Ukrajině „rychle anuluje zažité ekonomické uvažování v Evropě, aniž by proti tomu kdokoli něco výrazněji namítal“. Bobtnající zadlužení v Evropské unii, už tak zvýšené výdaji na boj proti pandemii, by podle listu „za normálních okolností způsobilo pozdvižení“.
„Vládní zásahy jsou opět v kurzu, velmi výrazným způsobem,“ komentoval vývoj Mujtaba Rahman, který vede evropskou sekci v analytické společnosti Eurasia Group.
Evropské vlády od loňského podzimu, který přinesl výrazný nárůst cen plynu, sahají po snižování daní, přímé podpoře spotřebitelů, regulaci velkoobchodních i spotřebitelských cen či po zdanění mimořádných zisků energetických společností. Česko podle Bruegelu zatím na zmírnění dopadů krize na domácnosti a firmy vyčlenilo méně než tři miliardy eur. Po převodu na podíl HDP je podpora podobná jako na Slovensku, zatímco země EU s nejambicióznějšími plány chystají opatření v objemu kolem tří procent HDP nebo i více.
„Původně navržená jako dočasná… tato fiskální opatření teď narostla a nabrala strukturální povahu. Toto je z hlediska veřejných financí zjevně neudržitelné,“ napsal jeden z autorů analýzy Simone Tagliapietra. „Tato míra intervencí může prohloubit ekonomické rozdíly v rámci Evropy. Je důležité tato opatření mezi evropskými zeměmi koordinovat,“ dodal.
Vlády EU po národních krocích aktuálně hledají i společnou odpověď na vysoké ceny energií, které vyvolávají obavy z výpadků průmyslové výroby a širších sociálních problémů. Evropská komise (EK) před týdnem navrhla balík krizových opatření zahrnující povinné snížení spotřeby elektřiny či omezení příjmů dodavatelů za elektřinu vyráběnou jinak než z plynu. Plány mají 30. září projednat unijní ministři na další mimořádné energetické radě v Bruselu.
(ČTK)
