Meziroční míra inflace byla v září zhruba v souladu s očekávání analytiků v anketě agentury Bloomberg. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 3,1 procenta, což je o trochu mírněji, než se předpokládalo.
Podle skupiny nezávislých expertů ENAG, která údaje o růstu cen v Turecku rovněž sleduje, byla ale zářijová inflace v meziročním srovnání mnohem vyšší a činila 186 procent. Meziměsíčně se podle ní spotřebitelské ceny zvýšily o 5,3 procenta.
Turecká centrální banka minulý měsíc překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 12 procent. Ke snížení úroků tak přikročila druhý měsíc po sobě. Měnovou politiku uvolňuje v době, kdy jiné centrální banky jdou opačným směrem, aby pomohly zmírnit vysokou inflaci.
Uvolňování měnové politiky odrazuje zahraniční investory a podkopává kurz turecké liry. Ta se za posledních 12 měsíců propadla vůči dolaru o více než 50 procent. Do snižování úrokových sazeb tlačí banku autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan, který usiluje o to, aby základní úroková sazba do konce roku klesla pod deset procent. Turecký prezident se označuje za nepřítele vysokých úrokových sazeb a v rozporu s tradiční ekonomickou teorií tvrdí, že nižší úroky pomohu inflaci snížit.
Turečtí představitelé nyní odmítají kritiku, že vysoká inflace je důsledkem chyb v měnové politice. Skutečnou příčinou je podle nich globální růst cen energií a potravin v důsledku války na Ukrajině. I bez zahrnutí cen energií a potravin však meziroční míra inflace v Turecku dosáhla 68,1 procenta.
(ČTK)
