Bankovní rada ČNB ponechala 29. září základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, kdy o ní rozhodla ještě předchozí bankovní rada v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem. Po obměně rady a nástupu nového guvernéra Aleše Michla se sazba zatím neměnila. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Členové bankovní rady podle záznamu opakovaně uváděli, že péče o cenovou stabilitu je hlavním úkolem centrální banky. Michl zdůraznil, že je potřeba neustále vysvětlovat veřejnosti odhodlání ČNB pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli. To znamená, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu vyšší, než byly v předchozích deseti letech.
Mezi členy bankovní rady převažovala shoda, že inflace se patrně již nachází blízko vrcholu. K jejímu poklesu přispěje blížící se globální recese a rovněž polevující napětí v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. Směrem proinflačním, resp. ve směru potřeby zvýšit domácí úrokové sazby, však podle Holuba a Mory vyznívají mimo jiné výhledy zahraničních výrobních cen a zpřísňování měnové politiky zahraničních centrálních bank.
Snižující se úrokový diferenciál přitom může krátkodobě přinést tlak na oslabování kurzu koruny, a proto je žádoucí zvýšení úrokových sazeb. Podle uvedených dvou členů by se tím navíc ukončily spekulace trhů o neochotě bankovní rady v novém složení používat úrokové sazby jako měnověpolitický nástroj. Oba navrhli, že jsou v zájmu dosažení shody připraveni podpořit zvýšení sazeb i v menším rozsahu, než preferují oni osobně.
Ostatní členové bankovní rady považovali nastavení úrokových sazeb za adekvátní současné situaci. Předchozí razantní zvýšení úrokových sazeb zkrotilo růst množství peněz v oběhu a omezilo zájem o nové úvěry, také se daří tlumit dynamiku cen nemovitostí.
(ČTK)
