Na tom, že by připravovaná daň z mimořádných zisků měla platit i pro letošní rok, se lídři koaličních stran dohodli v úterý večer, dnes dopoledne to řekl novinářům šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.
„S vysokou pravděpodobností právě na toto rozhodnutí a komentáře politiků reagují dnes poklesem akcie ČEZ,“ uvedl server Patria.cz. Podle analytika Jana Rašky z Fio banky vzniká nejistota i co se týče výhledu zisku na letošní rok, dosavadní prognóza očištěného čistého zisku stanovená managementem ČEZ do rozmezí 60 až 65 miliardy korun je podle něj v ohrožení.
„Koaliční návrh aplikovat mimořádnou daň i na rok 2022 může podle našich odhadů srazit letošní očištěný čistý zisk k úrovním poblíž 39 miliard korun. S tím by se výrazně zmenšil potenciál pro dividendu vyplacenou v roce 2023,“ uvedl. Doplnil, že zatímco původní odhady spadaly do rozmezí 89 až 97 korun na akcii, tak daňové riziko podle něj sráží dividendový potenciál k úrovním kolem 60 korun. Z loňského zisku vyplatil ČEZ akcionářům dividendu 48 korun za akcii před zdaněním.
Cenné papíry ČEZ po Jurečkově oznámení začaly prudce klesat, před 11:00 odepisovaly téměř šest procent, kolem 11:30 se obchodovaly níže o pět procent za 734 korun. Podobně reagovaly bankovní tituly Erste Bank a Komerční banka, před 11:00 ztrácely kolem tří procent, o půl hodiny později už propad mírnily. Erste Bank klesala o 2,53 procenta na 602,20 Kč a Komerční banka o 2,43 procenta na 682,50 koruny. Třetí bankovní emise Moneta Money Bank ztrácela kolem 1,5 procenta.
(ČTK)
