
Návrh změn také předpokládá, že se zjednoduší požadavky na kapitálovou přiměřenost menších bank. Finanční domy z londýnského finančního centra City nemohou po brexitu provádět finančních transakce v zemích Evropské unie stejně jako v době, kdy byla Británie členem EU. Vláda proto čelila tlaku, aby dosavadní pravidla uvolnila, protože pozici evropské jedničky pro obchodování s akciemi Londýnu po brexitu sebral Amsterodam.
„Přístup vlády k reformě regulačního prostředí finančních služeb uznává a chrání základy, na kterých je postaven úspěch Spojeného království jako centra finančních služeb: pružnost, trvale vysoké regulační standardy a otevřenost,“ uvedlo ministerstvo financí. Soubor plánovaných reforem zahrnuje také revizi pravidel pro takzvaný prodej nakrátko, kdy obchodníci spekulují na pokles cen, dále revizi prospektů vydávaných společnostmi při vstupu na burzu a plán na zrušení a reformu pravidel, která byla zavedena v době, kdy byla Británie v EU.
Soubor zahrnuje více než 30 reforem, revizí projdou například i pravidla, která nutila banky povinně oddělit retailové bankovnictví od rizikovějších investic. Tato pravidla byla zavedena po globální finanční krizi z roku 2008, kdy se některé banky ocitly na pokraji bankrotu.
Revize čeká zejména pravidla, která upravují, jakým způsobem se přijímají, sledují a případně sankcionují zkušení ředitelé a další pracovníci vrcholového managementu. Lidé z odvětví serveru televize BBC řekli, že právě tato pravidla se ukázala jako brzda, která finančnímu sektoru v Británii znemožňuje lákat nejtalentovanější zaměstnance.
Návrh změn vláda prezentuje jako příklad svobody po brexitu, kdy si Británie může stanovit regulaci, která přesně vyhovuje jejím potřebám a povaze britské ekonomiky. Podle kritiků ale riskuje, že tím zapomene na lekci, kterou jí dala globální finanční krize. Britská i další vlády tehdy musely penězi daňových poplatníků sanovat často celá odvětví.
Plán zmírnit regulaci finančních služeb se v Británii prezentuje jako další Big Bang (velký třesk). Odkazuje se tím na deregulaci finančních služeb, kterou v roce 1986 představila vláda konzervativní premiérky Margaret Thatcherové.
Současná britská vláda už oznámila, že zruší strop, do jakého lze bankéřům vyplácet prémie. Pojišťovnám pak umožní investovat i do dlouhodobých aktiv, jako je bydlení nebo například větrné farmy. Slibuje si od toho celkovou podporu investic i rovných příležitostí. Ministr financí Jeremy Hunt řekl, že změny umožní investice napříč ekonomikou a zajistí pracovní místa i příležitosti pro britské občany.
(ČTK)