Téměř 74 procent zahraničního dluhu připadá na soukromý sektor. Zbývající část, 26,2 procenta, tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu, uvedla banka.
Z hlediska jednotlivých sektorů klesla ve třetím čtvrtletí zadluženost bankovního sektoru, zatímco zahraniční dluh vládního sektoru a ostatních sektorů stoupla. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti tak podle ČNB činí 41,7 procenta, vládní sektor se na ní podílí 13,9 procenta a ostatní sektory 44,4 procenta.
Banka uvedla, že pokles zadluženosti bankovního sektoru, včetně ČNB, byl v důsledku snížení přijatých zahraničních vkladů a snížení objemu bankovních dluhopisů v rukou nerezidentů. Naopak zahraniční dluh vládního sektoru narostl v souvislosti s čerpáním krátkodobých půjček ze zahraničí a nákupy vládních dluhopisů nerezidenty a u ostatních sektorů vlivem čerpání obchodních úvěrů podniky nespojenými s přímou investicí.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. V souhrnu činí 49,2 procenta zahraničního dluhu, uvedla ČNB.
(ČTK)
