
V samotném čtvrtém čtvrtletí se průměrná mzda nominálně zvýšila o 7,9 procenta na 43.412 korun. V reálném vyjádření se ale snížila o 6,7 procenta, klesala tedy páté čtvrtletí za sebou.
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o devět procent na 37 463 korun. U mužů činil 40.232 korun, u žen 34.554 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 666 korunami a 70 514 korunami měsíčně.
Nejvyšší průměrná mzda je dlouhodobě v Praze, ve čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta na 52 213 korun. Na druhém místě v regionálním srovnání byl Středočeský kraj, kde průměrná mzda meziročně vzrostla o 8,5 procenta na 43 730 korun. Nejnižší průměrná mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí v Karlovarském kraji, po meziročním růstu o 6,5 procenta dosáhla 38 019 korun. Následoval Pardubický kraj, kde se průměrná mzda meziročně zvýšila o 6,7 procenta na 39 345 korun. V žádném z krajů nepřekonal růst mezd inflaci, reálně se tedy mzdy snížily v celé republice.
Nejvíce v posledním čtvrtletí loňského roku rostly mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Bylo to o téměř 15 procent. Naopak o 0,3 procenta klesly mzdy ve vzdělávání. „Ve zdravotní a sociální péči byl nárůst pouze 4,5 procenta,“ uvedli statistici.
„Čeští zaměstnanci prožili z pohledu mzdového vývoje vpravdě hororový rok. Ačkoliv česká ekonomika jako celek reálně narostla o 2,4 procenta, zaměstnanci z tohoto výkonu mnoho neměli, když jejich příjem reálně poklesl,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
„Průměrné (nominální) mzdy by měly v letošním roce růst o necelých osm procent, což stále bude vzhledem k očekávání dvouciferné inflace představovat mírný pokles reálných mezd,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Vzhledem k vysoké inflaci a zlepšující se hospodářské situaci ale mohou odbory tlačit na rychlejší růst. „Většina ekonomických prognóz v současnosti však počítá stále s relativně umírněnou mzdovou dynamikou, a riziko vzniku mzdově-inflační spirály se tak prozatím zdá jako omezené,“ doplnil.
(ČTK)