Analytici odhadovali, že inflace zpomalí na 24,7 procenta. Nad očekávání vysoká byla s 25,7 procenta i jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií.
„Výsledky jádrové inflace ukazují, že inflace v Maďarsku má vážné strukturální problémy,“ řekl agentuře Reuters analytik Péter Virovácz ze společnosti ING v Budapešti. Růst cen zpracovaných potravin a 13procentní roční nárůst cen služeb jsou podle něj důvodem k obavám. „Pokud měl někdo v brzké době nějaké odvážné myšlenky na snížení sazeb, na to teď můžeme zapomenout,“ dodal analytik.
Maďarská centrální banka má nejvyšší základní úrokovou sazbu v Evropské unii, a to 13 procent. Spolu s jednou z nejvyšších měr inflace to oslabilo spotřebitelskou poptávku a uvrhlo maďarskou ekonomiku do technické recese.
Stejně jako ostatní centrální banky ve střední Evropě i ta maďarská letos počítá se zpomalením inflace. Rozhodla se proto dál nezvyšovat úrokové sazby, a to i přesto, že tak jde proti trendu větších centrálních bank. Například Evropská centrální banka (ECB) svou měnovou politiku nadále zpřísňuje.
Viceguvernér maďarské centrální banky na konci března uvedl, že inflace bude v následujících měsících pomalu slábnout, než v druhé polovině roku výrazně klesne. Centrální banka předpovídá, že průměrná inflace letos klesne do rozmezí 15,0 až 19,5 procenta a v roce příštím se sníží na tři až pět procent.
Dvouciferné inflaci, která je vyšší než v eurozóně, čelí všechny středoevropské ekonomiky. V poslední době jsou na vině hlavně vysoké ceny potravin. Předběžné březnové údaje z Polska ukázaly, že inflace zůstává nad 16 procenty, zatímco míra inflace v České republice z únorových 16,7 procenta podle průzkumu ČTK v březnu zpomalila do pásma 14,6 až 14,9 procenta. Statistici čísla zveřejní ve čtvrtek.
(ČTK)
