Předchůdcem ECB byl Evropský měnový institut (EMI), dočasná instituce založená 1. ledna 1994, jejímž cílem byla příprava přechodu na jednotnou měnu euro. ECB byla založena 1. června 1998 na základě Maastrichtské smlouvy. Na základě Smlouvy o EU byla 1. ledna 1999 vytvořena Evropská měnová unie (EMU), kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala ECB úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
K původním 11 zemím eurozóny se postupně připojilo dalších devět zemí: Řecko se k eurozóně připojilo v roce 2001, Slovinsko v roce 2007, Kypr s Maltou v roce 2008, Slovensko v roce 2009, Estonsko v roce 2011, Lotyšsko v roce 2014, Litva v roce 2015 a Chorvatsko v roce 2023.
ECB má tři rozhodovací orgány. Hlavním rozhodovacím orgánem je Rada guvernérů, která vyhodnocuje vývoj hospodářské a měnové situace, určuje měnovou politiku eurozóny a stanoví úrokové sazby. Rada guvernérů zasedá zpravidla dvakrát do měsíce v sídle banky ve Frankfurtu nad Mohanem. Běžným chodem ECB se zabývá Výkonná rada, poradní a koordinační úlohu zastává Generální rada.
Dánsko má takzvaný opt-out, což je trvalá výjimka z práva Evropské unie pro členský stát. K eurozóně se tak připojit nemusí. Dánsko je zatím součástí mechanismu směnných kurzů ERM-2, ve kterém země musí před přijetím eura strávit nejméně dva roky. Zavést jednoho dne euro by s výjimkou Dánska měly všechny členské země Evropské unie, tedy včetně České republiky. Praha ale dává opakovaně najevo, že s tímto krokem nebude spěchat. Vedle Dánska je bez eura už jen Švédsko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Česko.
Prvním šéfem ECB se stal Nizozemec Wim Duisenberg, po kterém následovali Francouz Jean-Claude Trichet a Ital Mario Draghi. Současnou prezidentkou Evropské centrální banky je Christine Lagardeová (od roku 2019).
(ČTK)
