Důvodem otřesů amerického hypotečního trhu byly nesplácené půjčky poskytované za vyšší sazby klientům se špatnou úvěrovou minulostí. V průběhu let 2006 a 2007 v USA rekordně rostl počet nesplácených a předčasně ukončených hypoték, následně zkrachovaly desítky poskytovatelů úvěrů. Kvůli krizi hypotečních ústavů poté začaly výrazně padat americké akcie kvůli obavám, že problémy by mohly mít vliv na finanční sektor a celou ekonomiku.
Důvodem obav bylo, že trh amerických hypoték se převáděním hypotečních úvěrů na obchodovatelné cenné papíry těsně propojil s finančními trhy po celém světě. A obavy se naplnily. Už v srpnu 2007 francouzská banka BNP Paribas zmrazila výběry hotovosti ze tří svých investičních fondů, což zdůvodnila krizí v sektoru rizikových hypoték v USA, a krize se tak přelila do Evropy. Firmy, které obchodovaly se strukturovanými dluhopisy souvisejícími s hypotékami, musely jejich hodnotu ve svém účetnictví odepsat a dostaly se do problémů.
Následoval růst úroků na evropském peněžním trhu a propad akcií i cen komodit. Centrální banky proti krizi zasáhly pumpováním krátkodobých úvěrů, ale situace se zlepšila jen dočasně. Na podzim roku 2007 ohlásila řada prestižních bank těžké ztráty, což vyústilo v rezignaci jejich šéfů. V březnu 2008 americká centrální banka (Fed) oznámila, že k zastavení šíření globální finanční krize použije další nástroje, i takové, které nevyužila od hospodářské krize v 30. letech.
Kromě snižování úrokové sazby se jednalo hlavně o pumpování dalších peněz do ekonomiky. V září 2008 pak americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad Fannie Mae a Freddie Mac, jež v USA hrají ústřední roli ve financování trhu hypoték. Vláda poté vynaložila na jejich záchranu zhruba 188 miliard dolarů z kapes daňových poplatníků. Agentury ale v dalších letech vládě na dividendách zaplatily více peněz, než stála jejich záchrana.
Následné období bylo poznamenáno vlnou akvizic, dalších rekordních bankrotů, znárodňování finančních institucí v USA i v dalších zemích nebo propady světových akciových trhů. Mnoho zemí také oznámilo propady hospodářského růstu a nezaměstnanosti a krize stále citelněji zasahovala další a další odvětví ekonomiky. Státy se musely dohodnout s MMF na pomocných úvěrech a některé země se ocitly na prahu státního bankrotu.
Za hlavní viníky krize většina ekonomů označila „nenasytné“ bankéře, kteří půjčovali téměř každému, špatnou regulaci finančního trhu a ratingové agentury, které hodnotí úvěrová rizika. Podle některých analytiků ke krizi výrazně přispěli i politici zejména z tábora demokratů, kteří prostřednictvím hypotečních agentur těžících z podpory státu prosazovali svůj program zvýšené dostupnosti bydlení. Kritice také neušla americká centrální banka Fed, která po recesi v roce 2001 držela příliš dlouho nízké úrokové sazby.
(ČTK)
