„Cena severomořského ropného benchmarku Brent vzrostla o 6,5 procenta. Texaská ropa WTI přidala dokonce 9,2 procenta. Za růstem cen ropy stojí primárně geopolitické napětí a také těžební kvóty organizace OPEC+,“ řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. Benchmarkem se v této souvislosti rozumí hlavní typ ropy, s kterým se ve světě nejvíce obchoduje.
Skupina OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem. V reakci na cenu ropy se od začátku roku zvýšily také velkoobchodní ceny paliv v Rotterdamu. Ceny nafty od začátku roku vykazují sedmiprocentní nárůst.
Další energetické komodity se ale už nevyvíjely zcela jednoznačně. Cena ročního kontraktu na plyn v Nizozemsku, který je určující pro vývoj ceny pro konečné zákazníky, letos vykazuje zatím pokles o 23 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce ztrácí 17 procent, cena uhlí v Rotterdamu s dodáním v tomto roce pak 11 procent.
Ve skupině průmyslových kovů vykazuje nejvyšší ztráty hliník. Jeho cena je od začátku roku na Londýnské burze kovů (LME) nižší o 6,5 procenta. Měď zůstává letos bez výrazných změn, její cena do konce února klesla o jedno procento. Naopak nikl výrazně zdražil, zatím si připisuje zhruba osm procent. O osm procent klesla cena železné rudy a o šest procent cena oceli v Číně. Na ceny průmyslových kovů nepříznivě doléhá slabší růst čínské ekonomiky, v únoru jim však pomohl stimul v formě snížení sazeb, k němuž přistoupila čínská centrální banka.
Cena zlata se za první dva měsíce letošního roku snížila o 0,9 procenta, uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Ještě na konci loňského roku byla na svých maximech. Stříbro od začátku roku ztratilo 4,7 procenta své hodnoty, cena platiny se propadla o více než 12 procent. Ještě více kleslo palladium, jehož cena klesla o více než 14 procent
Ve skupině zemědělských komodit vykazuje nejvyšší vzestup kakao, jehož cena se do konce února zvýšila o 55 procent, upozornil Tyleček. Mimořádně silný vzestup cen na burze bude mít brzy dopad i na ceny v maloobchodě. „Čokokrize se projeví růstem cen výrobků s kakaem a snižováním podílu kakaové složky. Navíc cena cukru roste o šest procent,“ dodal Tyleček.
O čtvrtinu se zvýšila cena bavlny, 11 procent přidal pomerančový džus v USA. Naopak se stále nedaří obilovinám. Cena kukuřice letos ztrácí 12 procent a cena pšenice osm procent. Za negativním vývojem cen obilovin stojí vysoké zásoby a nadúroda v hlavních světových pěstitelských oblastech, uzavřel Tyleček.
(ČTK)
