
Polovina z těch, kteří nyní investují, to dělá na pravidelné měsíční bázi. „Zde vidíme velký potenciál do budoucna. Lidé si již postupně zvykají investovat pravidelně a se zavedením nového penzijního produktu – tzv. Dlouhodobého investičního produktu (DIP) – očekáváme, že se bude objem prostředků, směřovaných do investic na dlouhodobé pravidelné bázi, dále zvyšovat,“ uvedla výkonná ředitelka asociace Jana Brodani.
Lákadlem je podle ní možnost odečíst si takto investované peníze k zajištění na důchod od základu daně. „Zatímco u penzijního spoření si z důvodu čerpání státního příspěvku lze od základu daně odečíst příspěvky až nad hranicí 12.000 Kč ročně, respektive od 1. července 2024 nad 20.400 Kč ročně, u DIP je to celá částka již od první koruny,“ dodala Brodani.
Jak ukázal průzkum, 25 procent domácností vydrží bez příjmu maximálně jeden měsíc, 13 procent dokonce ještě méně. „To z části vysvětluje velký podíl těch, kteří penzi neřeší. Část domácností prostě nyní nemá volné prostředky. Právě u této části populace by spoření na penzi mělo nejvyšší přidanou hodnotu, aby v důchodovém věku nedošlo k výraznému snížení životní úrovně až k prostému zajištění základních životních potřeb. Částečným řešením je revize příjmů a výdajů a hledání, kde by se dalo aspoň trochu ušetřit,“ uvedl předseda asociace Martin Řezáč.
DIP stejně jako stávající důchodové spořicí produkty umožňuje daňovou úlevu. Ze základu daně je možné každý rok odečíst až 48.000 korun za předpokladu, že produkt bude jeho majitel využívat aspoň deset let a majetek, včetně výnosů, z něj nevybere před dosažením 60 let. Dlouhodobý investiční produkt tak umožňuje výhodnější investování například do akcií či dluhopisů a může přinést v delším horizontu vyšší zhodnocení než současné spořicí produkty.
(ČTK)