„Problém snižování sazeb teď spočívá v tom, že ECB považuje silný kurz eura za samozřejmost. A pokud začne snižovat sazby dříve než americká centrální banka (Fed), dává světu v podstatě signál, že euro potřebuje oslabit,“ řekl ve čtvrtečním rozhovoru Lacalle.
Základní úrokové sazby v eurozóně i v USA jsou nyní kvůli vysoké inflaci na maximech. Míra inflace už je sice letos výrazně nižší, než když byla v roce 2022 na vrcholu, v posledních měsících ale opět vykazuje známky mírného růstu. Z toho důvodu se Fed zatím zdráhá zahájit snižování sazeb, jak původně předpokládal. Naproti tomu ECB stále počítá s prvním snížením sazeb už v létě, pokud se nestane něco neočekávaného.
„A pokud euro oslabí, účet za dovoz poroste, což růst eurozóny zkomplikuje,“ upozornil Lacalle. Pokud ECB sazby skutečně sníží už v červnu, tak německé, francouzské ani španělské podniky to nepřiměje k tomu, aby si braly více úvěrů, protože malé snížení sazeb není hnacím motorem poptávky po úvěrech, dodává ekonom.
Základní úroková sazba v ECB je teď na 4,50 procenta, zatímco hlavní úrok v USA je v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. To je maximum za 23 let.
Euro se dnes krátce po poledni prodávalo zhruba za 1,0750 USD, a vykazovalo tak proti čtvrtečnímu večeru nárůst o 0,25 procenta. Začátkem roku bylo silnější a stálo více než 1,10 USD, než do poloviny dubna oslabilo k 1,06 USD. Za globální finanční krize v roce 2008 euro stálo i více než 1,50 USD, pak začalo s menšími či většími výkyvy setrvale klesat. Na podzim 2022 byl dolar krátce silnější než euro.
Poptávka po úvěrech vyjadřuje zájem o podnikatelské a spotřebitelské úvěry. „To, co dělá poptávku po úvěrech zajímavou nebo co vede k jejímu růstu, je skutečnost, že existují ekonomické a investiční příležitosti. Ty ale omezuje regulace a zavádějící energetická politika eurozóny,“ řekl ekonom. Mluvčí ECB se k tomu odmítl vyjádřit.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová v polovině dubna v rozhovoru na CNBC řekla, že centrální banka nadále počítá se snížením sazeb v blízké budoucnosti, pokud se mezitím neobjeví něco mimořádného a nečekaného. „Potřebujeme si v tento dezinflační proces vybudovat trochu více důvěry, ale pokud bude ten vývoj podle našich očekávání, pokud v tom vývoji nenastane nějaký velký šok, pak směřujeme k okamžiku, kdy tu restriktivní měnovou politiku budeme muset zmírnit,“ řekla Lagardeová.
Inflace v eurozóně v dubnu zůstala na 2,4 procenta, a drží se tak nad dvouprocentním cílem ECB. Ekonomika se mezitím v prvním čtvrtletí vrátila k růstu, hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta, což je lepší výsledek, než čekali analytici. HDP za čtvrté čtvrtletí loňského roku statistický úřad Eurostat zpřesnil na pokles o 0,1 procenta, v odhadu předtím uváděl nulový růst. To znamená, že eurozóna byla ve druhé polovině loňského roku v technické recesi.
Lacalle připomněl, že jedním z převažujících vysvětlení slabého růstu ekonomiky eurozóny jsou vysoké úrokové sazby. „Zpomalení v eurozóně ale nemá se zvyšováním sazeb absolutně nic společného,“ řekl ekonom. Příčiny problémů je podle něj nutné hledat v energetické politice Evropské unie, regulačních opatřeních a také v zemědělské politice bloku.
(ČTK)
