„ČNB pečlivě vyhodnocuje ekonomiku provozu budov v Ústí nad Labem, Plzni a Českých Budějovicích. Zvažuje různé varianty jejich budoucího využití, včetně možnosti prodeje nemovitostí,“ uvedl Holas.
Klienty ČNB jsou primárně státní instituce a veřejné organizace, jako jsou ministerstva, celní správa, školy a školky, policie, hasiči, nemocnice či státní podniky. Lidé využívají pobočky zpravidla k výměně bankovek či mincí, které už byly staženy z oběhu a uplynula i lhůta pro jejich výměnu v běžných bankách. Na pokladnách bylo v minulosti také možné koupit bankovky se speciálním přítiskem vydané u příležitosti významných výročí, jako byla loni tisícikoruna k 30. výročí vzniku české měny.
Reorganizace pobočkové sítě ČNB souvisí s přechodem centrální banky na digitální komunikaci. Ta by měla zjednodušit správu bankovních účtů, omezit skladování dokumentů v písemné formě a zrychlit vyřizování žádostí a pokynů klientů bez ohledu na to, kde daná instituce sídlí.
„ČNB neustále investuje do svého technologického zázemí s cílem zrychlit a zjednodušit poskytované služby pro své klienty. Znamená to vytvoření nových kvalifikovaných pracovních míst a zároveň i provozní úspory související s digitalizací,“ uvedla v tiskové zprávě členka bankovní rady Karina Kubelková. V budoucnu bude ČNB komunikovat s klienty a vyřizovat jejich žádosti takřka výhradně přes webové rozhraní.
Do konce roku 2026 vznikne na pobočce ČNB v Hradci Králové pracoviště, které bude připravené obsluhovat účty všech klientů a z jednoho místa poskytovat podporu v oblasti platebního styku. Pobočková síť centrální banky se sloučí na dva regiony, kdy pro Čechy budou příslušné Praha a Hradec Králové, pro Moravu Brno a Ostrava.
ČNB určuje měnovou politiku, pečuje o finanční stabilitu, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává i dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz a devizový dohled.
(ČTK)
