Zlato (oz) / USD
2 709,86
0,28 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Jsou thajské nákupy zlata přípravou na digitální měnu?

Thajsko se při nákupech zlata zbavilo své dlouhodobé citlivosti na cenu a v současnosti ho, jako některé další státy, kupuje permanentně. To samozřejmě žene cenu zlata nahoru. A také to dokládá změnu na globálním trhu se zlatem, na kterém se rozhodování o ceně přesouvá na východ.

Thajsko se při nákupech zlata zbavilo své dlouhodobé citlivosti na cenu a v současnosti jej kupuje neustále. Ilustrační foto: iStock

Určitě to není jen shoda okolností. Může jít o předzvěst změny mezinárodního měnového řádu prostřednictvím Central Bank Digital Currency – digitální měny centrálních bank. Statistiky ukazují, že Thajsko v nákupech zlata následuje Čínu od listopadu 2023. Od Velké finanční krize centrální banka navýšila své zlaté rezervy z 84 na 236 tun.

„Potřebujeme posílit portfolio proti všem šokům a změnám kolem nás. Zlato je zajišťovacím nástrojem během vysokých inflací, politické nejistoty i geopolitických událostí. Je dobré pro diverzifikaci rizik. Navíc dluhopisy zemí, které byly dříve považovány za bezpečné, mají nejisté vyhlídky,“ cituje z prohlášení banky portál Gainsville Coins.

Analytik Jan Nieuwenhuijs si myslí, že změna chování Thajska v nakupování zlata by mohla souviset s mBridge, což je digitální platební projekt Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS), který má odstranit dolar z platebního systému, vynechat některé mezičlánky a zlevnit a zrychlit finanční operace.

Páteřní systém digitální měny centrálních bank má podle analytika na starosti Čína, která by tak mohla být odolná vůči západním sankcím. Jako první začaly mBridge vyvíjet Thajsko, Spojené arabské emiráty, Čína a Hongkong. V červnu se připojila Saúdská Arábie.

PSALI JSME: Centrální banky zdražení zlata v nákupech nepřibrzdilo

„Obchodní přebytky nebo deficity zemí zapojených do mBridge, které je obtížné vypořádat v národních měnách třeba kvůli nelikvidním finančním trhům nebo kapitálovým regulacím, se teoreticky mohou vyrovnávat zlatem. A to je možná důvod, proč tyto země už své přebytky do zlata ukládají,“ konstatoval Nieuwenhuijs.

Komerční banky dnes musí při přeshraničních platbách spoléhat na síť korespondenčních bank např. v systému SWIFT. Přeshraniční platby prováděné tímto způsobem ale mají tendenci vykazovat vysoké náklady, rizika vypořádání, pomalost a provozní složitost často kvůli duplicitním procesům v platebním řetězci.

BIS, jejímiž členy je 63 centrálních bank, navíc dodává, že „existují důkazy, že korespondenční banky omezují celosvětové služby, takže mnozí nemají dostatečný nebo cenově dostupný přístup ke globální platební síti“.

„Ve zlatém průmyslu je veřejným tajemstvím, že i centrální banka Saúdské Arábie tajně kupuje zlato. Skutečnost, že se připojila k mBridge a že společně s Čínou a Thajskem nakupují zlato, může něco naznačovat,“ domnívá se Nieuwenhuijs. „Je možné, že až se obchody na východě budou platit prostřednictvím digitální měny, zbývající nerovnováhy se budou převádět ve zlatě.“

PSALI JSME: Je čas na novou zlatou příručku

(rek)

Další z kategorie Zlato