Připočteme-li růst hodnoty zlata jen v posledních sto letech, pak by to při prodeji zlatého pokladu Vatikánu přineslo zisk až 650 procent.
Vzhledem k tomu, že Vatikán od 14. do 17. století kontroloval až 60 procent celosvětových rezerv zlata, nevypadá ta spekulace nereálně. Vatikán ale není vzor transparentnosti. Podle webu contra-magazin se spíš snaží uvést v omyl své vlastní ovečky, aby si samy platily kněží, renovaci kostelů a provoz církve.
I kdyby nakonec šlo jen o deset tisíc tun zlata, což je v aktuálních cenách 747 miliard dolarů a ne o 30 tisíc tun v hodnotě asi 2,24 bilionu dolarů, je to ohromná suma. Vůbec poprvé Vatikán zveřejnil podrobnější přehled o svém hospodaření až v roce 2022.
PSALI JSME: Neobjevené bohatství – pět míst, která mohou skrývat zlaté poklady
Z výdajů v přepočtu 1,6 miliardy korun mířila většina na pokrytí nákladů na fungování vatikánských úřadů a příspěvky dalším církevním organizacím, na charitu a sociální projekty. O zlatých rezervách ani zmínka. Přitom už v roce 1952 byl italském časopise Oggi zveřejněn údaj, že Vatikán vlastní po USA druhý největší zlatý poklad v hodnotě 3,5 miliardy eur.
V článku International Business Times z konce roku 2014 se naopak uvádělo, že Vatikán má centrální bance USA zlato v hodnotě přibližně 20 milionů dolarů, což by mělo být jen asi 270 kilogramů. Avšak Vatikán kromě čistého zlata má i nespočet předmětů, které zlato obsahují.
V uměleckých dílech a liturgických předmětech jsou ho údajně tuny. Někteří odborníci proto říkají, že celková zlatá aktiva Vatikánu přesahují 50 miliard dolarů, což je v dnešních cenách 671 tun zlata.
PSALI JSME: Nejcennější poklad všech dob
„Vatikán drží fyzické zlato, aby si zajistil různé investice,“ píše Goldvault.sk. Zřejmě naráží na rozkvetlé podnikání Svatého stolce v bankovnictví. Ale těch oborů je víc. Angažuje se v průmyslu plastů, elektroniky, oceli, cementu, textilu, chemie, potravin a stavebnictví.
Finanční rezervy Vatikánu směřují hlavně na Wall Street. Už v roce 1958 se hodnota kapitálových účastí odhadovala na 50 miliard německých marek. Tato částka se mezitím údajně zvýšila na víc než 100 miliard eur.
Vatikán také přímo spravuje 4 072 nemovitostí, mezi něž patří nejen kostely, ale také kancelářské budovy, rezidence, byty a zemědělská půda. Ve Španělsku, Portugalsku a v Argentině 20 procent veškeré zemědělské půdy patří katolické církvi. Právě nemovitosti by měly být hlavním zdrojem jejích příjmů.
PSALI JSME: Z deseti nejhledanějších pokladů jich je devět zlatých (1. část)
(rek)
