Lednový výsledek byl podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče mírně nad očekáváním finančního trhu, který počítal s růstem o 2,6 procenta. I tak ale představuje dobrou zprávu, doplnil.
„Pro letošní rok čekáme celoroční průměrnou inflaci mírně nad úrovní dvou procent. To by znamenalo, že se v některých měsících letošního roku meziroční inflace podívá i pod dvě procenta,“ uvedl Jáč. Analytik ČSOB Dominik Rusinko pak poukázal na to, že meziměsíční růst inflace o 1,3 procenta představoval nejnižší lednový výsledek od roku 2019.
Vývoj cen jednotlivých položek spotřebního koše byl ale podle analytiků poměrně rozkolísaný. „Ke zvýšení došlo především u cen potravin, kde v meziročním vyjádření zesílila inflace z necelých dvou procent na 4,8 procenta. V cenách potravin se odráží zvýšená poptávka domácností a vyšší ceny zemědělských komodit,“ uvedl analytik České spořitelny Jiří Polanský.
Právě ceny potravin jsou společně se službami rizikem pro vývoj inflace v dalších měsících, shodli se analytici. „Ceny potravin budou působit v letošním roce proinflačně, což se předpokládalo, nicméně cenové tlaky v tomto segmentu mohou být v letošním roce silnější, než jsme predikovali,“ řekl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Například ceny másla podle Krona meziročně stouply o 40,5 procenta, ceny čokolády o 27,8 procenta a vejce oproti loňsku zdražila o 24,7 procenta. Podle Polanského by pak růst cen služeb měl pozvolna zpomalovat, nadále ale zůstane zvýšený.
Ekonom UniCredit Bank Jiří Pour očekává, že spotřebitelské ceny v Česku letos meziročně stoupnou o 2,8 procenta, což by znamenalo výsledek poblíž horní hranice tolerančního pásma České národní banky. „Na jednu stranu je pozitivní, že ceny zpomalily pod tři procenta. Na druhou stranu inflační tlaky v české ekonomice přetrvávají,“ dodal.
Analytik PwC Dominik Kohut uvedl, že rizikem pro další vývoj inflace jsou také kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, pokud jde o jeho protekcionistickou obchodní politiku.
(ČTK)
