ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu, snaží se tak podpořit hospodářský růst v eurozóně. Svou depozitní sazbu zatím zredukovala pětkrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Ke snížení úroků naposledy přikročila v lednu, depozitní sazba se tak nyní nachází na dvouletém minimu 2,75 procenta. O nastavení měnové politiky bude ECB opět rozhodovat začátkem března.
Podle Schnabelové by ECB měla už teď zahájit diskusi o „přerušení či zastavení“ snižování úrokových sazeb. Schnabelová uvedla, že tempo růstu mezd v eurozóně zůstává zvýšené a varovala také před „novými šoky u cen energií“.
Guvernér italské centrální banky Fabio Panetta nicméně prohlásil, že dostupné údaje signalizují, že hlavním rizikem nyní zůstává pokles inflace pod dvouprocentní cíl ECB ve střednědobém výhledu. Uvedl také, že ekonomická aktivita v eurozóně je slabší, než se předpokládalo. „Oživení tažené spotřebitelskými výdaji se zatím nekoná,“ dodal.
Statistický úřad Eurostat minulý týden ve svém rychlém odhadu uvedl, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil pouze o 0,1 procenta. Růst tak zpomalil z tempa 0,4 procenta ve třetím čtvrtletí.
Meziroční míra inflace v eurozóně se v lednu podle rychlého odhadu Eurostatu zvýšila na 2,5 procenta z prosincového tempa 2,4 procenta.
(ČTK)
