„Mzdy sice již několik čtvrtletí opět překonávají inflaci, předchozí inflační vlna ovšem výrazně ovlivnila reálnou úroveň mezd. Na konci loňského roku byla reálná úroveň mezd podobná jako na konci roku 2018,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že k dosud nejvyšší hodnotě reálných mezd z druhého čtvrtletí 2020 chybí českým hrubým mzdám 7,3 procenta. „V čistém vyjádření by ovšem rozdíl byl již znatelně menší, jelikož v mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy a tedy snížení zdanění práce. To ovšem prospělo výhradně středně- a vysokopříjmovým pracovníkům, ti nízkopříjmoví z něj prakticky nijak netěžili,“ podotkl.
Reálný růst mezd podle analytiků přispěje i k českému hospodářskému růstu. „Pozvolné obnovování kupní síly výdělků by se mělo pozitivně odrazit i ve spotřebě domácností. Ta je přitom z výdajového pohledu HDP největší položkou a zároveň důležitým faktorem relativně pomalého oživování české ekonomiky po pandemii. Podle naší prognózy by tak měla být vzhledem k pokračujícímu zvyšování reálných mezd domácí poptávka letos hlavním tahounem růstu ekonomické aktivity,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Analytik PwC Dominik Kohut ale upozornil, že růst mezd není rovnoměrný ve všech příjmových skupinách. „Je třeba ale připomenout, že průměrná mzda je směrem vzhůru tlačena především rychlejším růstem vysokopříjmových zaměstnanců, zatímco u mediánové mzdy sledujeme mírnější růst,“ uvedl. Mediánová mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 41.739 korun, meziročně vzrostla o 4,2 procenta.
Letos bude podle analytiků reálný růst mezd pokračovat, i když mírně zpomalí. „V letošním roce počítáme s udržením tempa růstu reálných mezd mezi třemi a čtyřmi procenty. Oproti loňsku si více přilepší zaměstnanci v nepodnikatelských sektorech,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.
(ČTK)
