Centrální banka se rozhodla základní sazbu ponechat vysoko navzdory tomu, že růst britské ekonomiky zůstává slabý. Británie navíc čelí nejistotě kvůli tomu, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zavádí dovozní cla na zboží z mnoha zemí.
Dnešní rozhodnutí je v souladu s očekáváním analytiků. Přichází den poté, co úroky ponechala beze změn také americká centrální banka (Fed). Základní sazba na federální fondy je nyní ve Spojených státech v pásmu 4,25 až 4,50 procenta.
Základní sazba se v Británii až do loňska držela na 5,25 procenta, což bylo nejvíce od globální finanční krize v roce 2008. Po krizi byla mnoho let pod jedním procentem, na začátku pandemie covidu-19 klesla až na 0,10 procenta. S jejím zvyšováním začala Bank of England v prosinci 2021, nejprve na 0,25 procenta a pak v rychlém sledu až na 5,25 procenta, kam ji zvýšila v červenci 2023.
Se snižováním sazeb začala britská centrální banka loni v srpnu, od té doby základní úrok snížila třikrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Naposledy úrok snížila letos v únoru. Zmírnit měnovou politiku jí umožnil pokles inflace, která se koncem roku 2022 dostala nad 11 procent a byla nejvyšší za 41 let. Za prudkým růstem cen byly tehdy zejména dražší energie v důsledku nerovnováhy na trzích po začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu.
(ČTK)
