„ČNB je konzervativním investorem, na cenu zlata nespekuluje. Drahý kov nakupuje postupně na základě takzvaného efektu průměrování. Jedná se o přístup, kterým investoři budují velká portfolia a snižují tak riziko nesprávného načasování nákupů,“ uvedlo tiskové oddělení banky na svých webových stránkách.
„Tohle bych doporučoval i investorům, aby investovali pravidelně, postupně, bez nějakých spekulací,“ prohlásil loni v říjnu guvernér ČNB Aleš Michl.
Ať tak či onak, zlatý poklad České republiky se zvýšil na 56,3 tuny a je tak co do velikosti 50. největší na planetě. Hodnota tohoto zlata včetně zisku z jeho zapůjčování dosáhla 5,6 miliardy dolarů, což je stále jen nepatrná část z celkových devizových rezerv ČNB ve výši 152,5 miliardy dolarů (víc než 3,5 bilionu korun).
PSALI JSME: Místo dluhopisů centrální banky nakupují zlato
Fyzické zlato tak tvoří jen 3,7 procenta veškerých devizových rezerv naší centrální banky, zatímco u hospodářsky vyspělých zemí a některých dalších jako je Bolívie, Portugalsko nebo Uzbekistán je to kolem 70 procent.
Analýzy expertům ČNB ukázaly, že pokud bude centrální banka držet pět procent devizových rezerv ve zlatě, “sníží se volatilita jejího hospodářského výsledku. V praxi to znamená, že bude méně náchylný vůči rychlým změnám či výkyvům na finančních trzích a mělo by přispět k vyššímu výnosu portfolia. Zlato má nulovou korelaci k vývoji na akciových trzích a je proto důležitou součástí velkého portfolia devizových rezerv, které ČNB má“.
Plánovaných pět procent devizových rezerv ve zlatě dnes odpovídá zhruba 100 tunám. „Stihneme to. Budeme nakupovat,“ opakuje často Michl, čímž má na mysli polovinu roku 2028, kdy vyprší jeho mandát.
PSALI JSME: Polsko na trhu se zlatem řádí. Skupuje desítky tun
Rudolf Marek
