Ve věkové kategorii od 35 do 44 let na konci loňského roku dosáhl objem dluhu z úvěrů na bydlení 1,29 bilionu korun. Je to 44 procent z celkového objemu dlouhodobých úvěrů v ČR, který na konci minulého roku dosáhl 2,99 bilionu korun. Objem úvěrů na bydlení je v této věkové skupině ve srovnání se situací před deseti lety téměř dvojnásobný.
„Jde o skupinu dlužníků v produktivním věku, která je nejméně riziková. V posledních letech u ní ale narůstá objem úvěrů na spotřebu. Konkrétně jde o meziroční nárůst o deset miliard na 168 miliard korun ke konci 2024,“ uvedl ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Bankovní registr a Nebankovní registr spolupracují s 21 bankami a 42 nebankovními společnostmi. Shromažďují informace o tom, jak fyzická nebo právnická osoba splácí či splácela své závazky. Registry pracují nejen s negativními informacemi o tom, zda se někdo opozdil se splátkou, ale také s pozitivními informacemi o včasném plnění závazků.
„Podle posledních dat banky a nebankovní společnosti schválí přes polovinu žádostí, zhruba třetinu zamítnou kvůli nesplácení závazků a přes 14 procent žádostí odmítnou kvůli vysokému úvěrovému zatížení klienta,“ uvedla ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Tempo růstu objemu celkového dluhu se začíná opět zrychlovat po útlumu, který byl v druhé polovině 2022 a v roce 2023. V minulém roce se objem dluhu meziročně zvýšil o 8,9 procenta na 3,6 bilionu korun.
Dluhy na bydlení, tedy hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, tvoří 83 procent z celkového zadlužení obyvatelstva. Do objemu z úvěrů na bydlení se promítají rostoucí ceny nemovitostí i refinancování tříletých a pětiletých fixací z let, kdy byly nízké úrokové sazby. Největší část objemu dluhu na bydlení, zhruba 19 procent, splácí obyvatelé Prahy. Naopak nejmenší podíl mají obyvatelé Karlovarského kraje, jejichž dluh z úvěrů na bydlení tvoří necelá dvě procenta z celkového objemu.
(ČTK)
