Členové bankovní rady se shodli, že i přes nynější zpomalování inflace přetrvávají v ekonomice proinflační rizika. Je to zejména riziko ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko vzniku mzdově-inflační spirály, které by vedly k obnovení poptávkových tlaků. Dalším proinflačním rizikem je podle rady delší působení expanzivní fiskální politiky, tedy tvorba vysokých deficitů. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v této souvislosti upozornila, že i když se vláda přihlásila ke konsolidaci veřejných financí, se strukturálním schodkem státního rozpočtu počítá i v dalších letech, což vede k přílivu peněz do ekonomiky a představuje proinflační faktor.
Za proinflační riziko považují členové bankovní rady i situaci na trhu práce, který zůstává přehřátý i přes pokles ekonomické aktivity. Podle člena bankovní rady Tomáše Holuba to může podpořit pokračování rychlého růstu nominálních mezd, což by se projevilo v setrvačnosti inflace. Člen rady Jan Procházka také upozornil, že mzdy v reálném vyjádření kvůli vysoké inflaci rychle klesly, což vytváří podmínky k dohánění dřívějšího stavu v příštích letech a tedy i dodateční proinflační tlaky.
Holub a členka rady Karina Kubelková na jednání také upozornili na vysoké marže firem jako jeden aspekt inflace. Podle Holuba existuje riziko, že zejména u velkých podniků s výrazným podílem na trhu mohou marže v budoucnu klesat pomaleji. Kubelková zmínila riziko, že by vyšší mzdový růst firmy mohly spíše přetavit do vyšších cen, než aby tyto vyšší náklady pokryly ze svých vysokých marží.
(ČTK)
