Předloni v červenci ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby drží svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta.
Inflace v eurozóně se předloni vyšplhala na rekordních 10,6 procenta. Od té doby už ale výrazně klesla a přiblížila se dvouprocentnímu cíli ECB. V dubnu míra inflace činila 2,4 procenta. Rychlý odhad květnového vývoje spotřebitelských cen v eurozóně zveřejní statistický úřad Eurostat v pátek.
Lane uvedl, že situace je nyní vhodná k uvolnění měnové politiky, pokud nenastanou žádná velká překvapení. Upozornil nicméně, že úrokové sazby musejí v letošním roce zůstat dostatečně vysoké, aby zajistily, že inflace bude pokračovat v poklesu a neustrne nad dvouprocentním cílem ECB.
Investoři podle FT sázejí na to, že ECB příští týden sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. ECB tak s největší pravděpodobností zahájí snižování úroků dříve než další přední centrální banky, včetně té americké.
Inflace ve Spojených státech v dubnu činila 3,4 procenta, byla tak o jeden procentní bod vyšší než v eurozóně. Americká centrální banka (Fed) na svém posledním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2001.
Zápis z posledního zasedání Fedu ukázal, že představitelé centrální banky sice nadále věří v návrat inflace k dvouprocentnímu cíli ve střednědobém výhledu, ale předpokládají, že pokles inflace potrvá déle, než se očekávalo. Někteří činitelé Fedu podle zápisu dokonce signalizovali, že jsou v případě potřeby ochotni úroky ještě zvýšit.
Česká národní banka (ČNB) zahájila uvolňování měnové politiky už loni v prosinci. Základní úrokovou sazbu od té doby snížila celkem o 1,75 procentního bodu na 5,25 procenta.
(ČTK)
