Chorvatsko, které je nejmladším členem Evropské unie, loni vstoupilo do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je označován jako „čekárna“ eurozóny. Vstoupit do klubu zemí platících eurem by chtělo v roce 2023.
„Základní kritérium výběru (…) byla přijatelnost motivu pro co nejširší část veřejnosti bez ohledu na regionální příslušnost, věk, světonázor či politické přesvědčení i jeho působení coby národního symbolu,“ uvedla tento týden vláda v prohlášení.
Na dvoueurové minci podle ní bude mapa Chorvatska, na jednoeurové kuna, na mincích v hodnotě 50, 20 a 10 centů Nikola Tesla a na těch v hodnotě jednoho, dvou a pěti centů hlaholicí napsaná zkratka HR.
Motivy mohli navrhovat občané v on-line anketě chorvatské centrální banky. Vynálezce a elektrotechnický průkopník Tesla získal v konečném součtu ze všech návrhů zdaleka nejvíce hlasů – téměř 2600 z celkových 11.000. Druhý skončil s bezmála 1100 hlasy symbol kravaty, kterou však výběrová komise do konečného výběru nezařadila.
Tesla byl etnický Srb. Narodil se ve vesnici Smiljan, která tehdy byla součástí Rakouského císařství a dnes se nachází v Chorvatsku. Většinu svého života však strávil v zahraničí, v roce 1884 emigroval do Spojených států a získal americké občanství. Zemřel v New Yorku v roce 1943. Podle historických pramenů říkával, že je hrdý na svůj srbský původ a chorvatskou domovinu.
Teslova národnostní příslušnost je již dlouho předmětem sporů mezi Chorvatskem a Srbskem, které má Teslu umístěného na své stodinárové bankovce. Jeho sochy jsou jak v Bělehradě, tak v chorvatském hlavním městě Záhřebu.
Chorvatští nacionalisté se dlouhodobě snaží vynálezcův srbský původ bagatelizovat. Loni si Bělehrad oficiálně stěžoval u Evropské unie, protože na svých internetových stránkách označila Teslu za „slavného Chorvata“.
(ČTK)
