„Letta při psaní zprávy o vnitřním trhu pečlivě naslouchal, s jakými problémy se české firmy potýkají v EU. A nejen to, jejich požadavky zanesl do své zprávy, věnuje jim dokonce jednu celou kapitolu, v níž upozorňuje, že EU musí bojovat zejména s regulacemi a byrokracií,“ řekl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Připomněl, že podnikatelé v lednu na pražském jednání s Lettou apelovaly zejména na „regulační detox“ a snížení administrativní zátěže, racionalizaci ESG reportingu nebo harmonizaci evropských technických norem pro zkoušení a certifikaci průmyslových výrobků v EU. Upozornily i na to, že některé země EU neuznávají odborné kvalifikace nebo že je zatěžuje povinnost vést mzdovou evidenci v zahraničí v souladu s národními daňovými předpisy.
Letta ve své zprávě doporučil EU, aby přehodnotila povinnosti v oblasti podávání zpráv a předpisů, které musí podniky dodržovat. Za účelem zjednodušení plnění těchto povinností má EU legislativu přepracovat a také snížit počet nově přijímaných legislativních materiálů. EU by nově mohla do legislativy zakotvit „právo na zjednodušení“. To by podle komory mohlo vést k plošnému snížení a modernizaci ohlašovacích povinností. Vedle toho by se zavedlo nové pravidlo, aby firmy předkládaly tytéž informace úřadům pouze jednou.
Objektivnější podobu by mohlo dostat i posuzování dopadů nově přijímané legislativy na podnikatele. „Posouzení dopadů by mělo být zaměřeno na kvalifikované objasnění návrhu. To přispěje ke kvalitě a transparentnosti rozhodovacího procesu,“ uvedla Alena Mastantuono z Hospodářské komory, která v Bruselu působí jako členka Evropského hospodářského a sociálního výboru.
V souladu s dlouhodobě prosazovanou prioritou komory Letta navrhuje, aby byla posouzení dopadu na podnikatele průběžně aktualizována v návaznosti na dynamiku legislativního návrhu. „To by v praxi znamenalo, že změní-li europoslanci nebo členské země v radě text podstatným způsobem, mělo by se to odrazit i v samotném posouzení dopadů do podnikatelského prostředí. V praxi totiž dochází k tomu, že nejen podnikatelé neznají dopad schválených aktů, protože konečná verze textu je velmi vzdálena té původní, pro kterou bylo posouzení zpracováno,“ dodala Mastantuono.
(ČTK)
