„Zdá se, že lidé si uvědomují rizika, která jsou s on-line prostředím spojená. Naprostá většina by neposkytla přístupové údaje do internetového bankovnictví. Téměř dvě třetiny lidí kontrolují výdaje a úspory na účtu pravidelně,“ uvedl expert asociace na finanční a bankovní bezpečnost Petr Barák.
Za žádných okolností by přihlašovací údaje k účtu neposkytlo 86 procent Čechů. Víc než polovina by nesdílela ani výši svých úspor, číslo platební karty nebo rodinné fotografie. Více než tři čtvrtiny se v takových případech podělí o telefonní číslo a adresu trvalého bydliště. Téměř tři čtvrtiny lidí neotvírají přílohy od neznámých odesílatelů.
Banky, pojišťovny či spořitelny považují respondenti za nejbezpečnější, co se týče ochrany před únikem dat. Za důvěryhodné je považuje 59 procent Čechů. Proti tomu státní správu (e-government) vnímá bezpečně necelá třetina. Nejnižší důvěru mají u lidí společnosti finančních technologií, nebankovní poskytovatelé půjček a obchodní řetězce.
Třetina lidí zná někoho, kdo byl obětí dokončeného hackerského útoku. Nejčastěji jde o podvodné e-maily, které slibují výhru v soutěži, popřípadě velké dědictví od zapomenutého člena rodiny. Víc než polovina má antivirový program v mobilním telefonu, u stolních počítačů je to sedm z deseti lidí.
S útokem se nejčastěji setkávají lidé mezi 18 a 34 lety. Na 27 procent Čechů se s útokem setkalo letos. Těmto údajům odpovídají i čísla asociace. Počet útoků se za poslední dva roky zvýšil čtyřnásobně a průměrná škoda u dokončeného útoku je na jednoho klienta 162.000 korun. Útočníci nejčastěji cílí na získání přihlašovacích údajů, a to ve 40 procentech případů. Téměř třetina se pak snažila získat číslo platební karty a čtvrtina se zaměřila na osobní údaje, jako je například rodné číslo.
Lidé se přes wi-fi připojují pouze v případech, kdy je síť podle nich dobře zabezpečená. Týká se to 44 procent. Více než čtvrtina se pak připojuje kdekoli, a to pomocí datového tarifu. Na veřejných sítích své finance spravuje pouze osm procent Čechů.
(ČTK)
