Lizner, který po tři roky odpovídal za realizaci kupónové privatizace, byl v lednu 1996 odsouzen Městským soudem v Praze za přijetí více než osmimilionového úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele na šest let odnětí svobody, k zákazu činnosti ve státní správě na 10 let a zaplacení pokuty ve výši jeden milion korun. Soud tak zmírnil původní rozsudek z října 1995, který Liznera poslal za mříže na sedm let.
Soud dospěl k závěru, že Lizner jako veřejný činitel přijal úplatek za zprostředkování obchodu s akciemi Mlékárny Klatovy. Výkon trestu Lizner nastoupil v březnu 1996 do českobudějovické věznice, kde pracoval jako skladník. Propuštěn byl v prosinci 1998 po třiatřiceti měsících, když soud vyhověl jeho žádosti a změnil jeho šestiletý trest na podmíněný.
Lizner byl zatčen týden před zahájením posledního kola druhé vlny kupónové privatizace. Sotona již před tím podal na Liznera trestní oznámení pro podezření z korupce. Částku poskytla policie, která také pořídila tajný záznam celé transakce. Lizner se po svém zatčení bránil, že měl pouze zprostředkovat kontakt mezi zájemcem o koupi většinového podílu v akciové společnosti Mlékárna Klatovy firmou TWI a CS Fondem, kterému se podařilo získat ve druhé vlně kupónové privatizace podíl na vlastnictví mlékárny. Inkriminovaná částka měla být podle Liznera zálohou na prodej akcií. Smlouva, kterou v restauraci Asia Sotona a zástupci CS Fondů podepsali, však žádnou zmínku o záloze neobsahovala.
Jaroslav Lizner se narodil 22. srpna 1950 a vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1974 nastoupil na federální ministerstvo financí. V červnu 1991 byl jmenován ředitelem Centra kupónové privatizace (CKP) a v lednu 1993 pověřen řízením Střediska cenných papírů (SCP). Stal se členem komise pro stanovení kursů akcií v privatizačních kolech kupónové privatizace. Z vedoucích funkcí v CKP a SCP byl odvolán v únoru 1995. Na ministerstvu financí pak pracoval až do ledna 1996, kdy nastoupil do vězení, jako referent oddělení vývoje aplikace daňové soustavy.
V roce 2005 soudy odmítli Lizerovu žádost o nový proces, v následujícím roce neuspěl ani u Ústavního soudu.
(ČTK)
