Průměrná úroveň štěstí v Česku proti loňskému roku podle průzkumu spíš stagnuje. V roce 2024 by na stupnici od jedné do deseti Češi své štěstí ohodnotili průměrně známkou 6,05, v letošním roce toto hodnocení dosáhlo hodnoty 5,98. Ačkoliv podle Sazky v české populaci v roce 2025 ubylo lidí, kteří se cítí velmi šťastní, méně je zároveň také těch, kteří se cítí velmi nešťastní. Nejšťastnější jsou letos lidé žijící ve Zlínském kraji, naopak nejméně šťastných lidí žije v Karlovarském a Olomouckém kraji.
„I přes mírný pokles vnímání štěstí vidíme, že Češi stále hledají cesty, jak si život zpříjemnit. Důležité je, že se posílila skupina lidí, kteří se cítí průměrně šťastně. To může souviset i s tím, že zhruba polovina Čechů nepociťuje výraznou změnu v osobní finanční situaci v posledním roce,“ řekl David Petrbok, který má v Sazce na starosti výzkumy.
Téměř tři čtvrtiny Čechů se podle průzkumu domnívá, že peníze mohou přinést štěstí, a to zejména jako prostředek k zajištění finanční stability a rozšíření možností. Ačkoliv stále více Čechů preferuje jistotu stabilního měsíčního příjmu před jednorázovou výhrou velké částky, více než polovina populace obecně považuje výhru v loterii za štěstí. Loni by lidi učinila šťastným výhra od jednoho do deseti milionů korun, v roce 2025 by to podle průzkumu bylo pět milionů korun.
Čtvrtina populace pak pro „přivolání štěstí“ používá různé rituály, jako jsou talismany, modlitby nebo tradiční symboly čtyřlístku či podkovy. V průzkumu sedm procent respondentů odmítlo prozradit svůj rituál ze strachu, že by přestal fungovat. Sazka pak například zvýšený počet sázenek eviduje vždy ve speciální dny, jako je například Mezinárodní den štěstí.
Z Indexu prosperity regionů České spořitelny a platformy Evropa v datech vyplývá, že nejlepší podmínky k životu v Česku jsou v Turnově a následně v Luhačovicích a Novém Městě na Moravě. Naopak nejnižší kvalita je v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, které se potýkají s odlivem vzdělaných lidí, exekucemi a nižší délkou života. Nejhorší hodnocení z 206 českých mikroregionů získaly Podbořany v Ústeckém kraji následované Bílinou a Karvinou.
(ČTK)
