Do restaurace o víkendu nebo večer méně chodí 32 procent zaměstnanců, stejný počet jich šetří i na návštěvě divadla, kina a festivalů. Výdaje na dovolenou jsou pak nižší u 30 procent dotázaných a 29 procent v průzkumu uvedlo, že omezili nákup kvalitnějších potravin a služeb, informoval Up ČR.
Nejméně respondentů, v průměru šest procent, je ochotno slevit na nákladech za provoz internetu, telefonu a televize, dopravu či vzdělávací kurzy. Na sportu se rozhodlo šetřit 11 procent zaměstnanců, u alkoholu a cigaret je to desetina, zjistil průzkum. Peníze na základní potřeby, jako jsou potraviny, energie a nájem, podle něj chybí již šesti procentům dotázaných.
Seškrtání některých výdajů v případě 52 procent zaměstnanců vedlo ke zhoršení psychického a fyzického zdraví, ekonomická situace a budoucí vývoj stresují přibližně tři čtvrtiny respondentů, uvedla společnost. „Naše průzkumy mezi personalisty ukazují, že firmy jsou si této situace zaměstnanců dobře vědomi. Růst životních nákladů v porovnání se mzdou, nedostatek financí a rostoucí únavu považují aktuálně za nejproblematičtější témata a plánují v těchto směrech zaměstnance cíleně podporovat,“ řekl generální ředitel Up ČR Stéphane Nicoletti.
Zhruba 90 procent podniků podle něj zaměstnancům přilepšuje volnočasovými benefity. „Aby však mohly firmy v této podpoře pokračovat a zároveň zůstat ekonomicky konkurenceschopné a čelit obtížnému trhu práce, potřebují také legislativní stabilitu,“ dodal. Právě u volnočasových benefitů vláda v souvislosti s konsolidačním balíčkem na ozdravení veřejných financí plánuje od příštího roku zrušit jejich daňové zvýhodnění.
Podle dřívějšího vyjádření oborových firem a sdružení pro ČTK by v případě schválení tohoto návrhu zaměstnavatelé přestali volnočasové benefity poskytovat. „Když by bylo toto osvobození zrušeno, musel by zaměstnavatel z benefitů platit odvody na zdravotní a sociální pojištění, čímž by se pro něj stalo poskytování benefitů ještě nákladnější než poskytování mzdy,“ uvedla Unie zaměstnavatelských svazů ČR.
Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
(ČTK)
