Ve Spojených státech začalo dnes platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. Rozhodl o něm americký prezident Donald Trump, který vyloučil výjimky. EU v reakci na americká cla na dovoz oceli a hliníku zavede od příštího měsíce protiopatření týkající se amerického zboží – například motocyklů, bourbonu a lodí – v hodnotě 26 miliard eur (v přepočtu zhruba 650 miliard Kč). Uvedla to agentura Reuters a později ve svém oznámení potvrdila Evropská komise (EK).
„Z pohledu ČR jako malé otevřené ekonomiky jsou cla samozřejmě velmi negativní,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Americká cla na dovoz oceli a hliníku jsou podle něj přitom nejspíš jen začátkem.
„V případě zavedení cel ve výši 20 procent a výše by téměř jistě došlo k poklesu českého vývozu do USA, protože by exportéři nebyli schopni takto vysokou celní sazbu kompenzovat vlastním snížením marží a byli by v USA méně konkurenceschopní,“ řekl Novák. Špatnou zprávu by pro tuzemskou ekonomiku představovala hlavně cla na dovoz automobilů, míní analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Cla na dovoz amerického zboží do EU by podle Krona mohla způsobit to, že Američané nasměrují svou výrobu jinam. To by vedlo k poklesu nabídky tohoto zboží a růstu cen. „Evropská unie se rozhodla postupovat proti krokům USA podobným způsobem jako při prvním funkčním období Donalda Trumpa. Používá konkrétně zacílená cla, aby vytvořila tlak na americkou administrativu a odradila ji od dalších kroků v obchodní válce,“ míní hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Odvetné opatření ze strany EU má podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila způsobit spíše politické než ekonomické škody. „Zaměřuje se na ikonické americké výrobky a pravděpodobně zahrne i zboží z regionů, kde se koncentrují voliči republikánů,“ řekl.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek poukázal na to, že dopad cel na ocel a hliník nebude vzhledem k velikosti českého exportu této komodity výrazný. „Nepřímým důsledkem cel však může být snaha zahraničních výrobců tlačit více své produkce do Evropy, což by mělo negativní vliv na unijní producenty, kteří na rozdíl třeba od asijských výrobců platí drahé energie, nakupují emisní povolenky, vyplňují hromady papírů a ještě jsou tlačeni do nákladného ‚ozeleňování‘ výroby. S takovým handicapem se firmy mimo EU vyrovnávat nemusí,“ dodal.
(ČTK)
