Argentinská měna klesla od počátku letošního roku o 42 procent. Investoři se obávají, že kvůli vysoké inflaci, slabé ekonomice a výprodejům na globálních rozvíjejících se trzích by Argentina mohla mít příští rok problémy se splněním svých dluhových závazků.
Macri uvedl, že vláda se dohoda s MMF na dřívějším vyplacení všech potřebných financí, aby tak mohla garantovat, že v příštím roce bude mít dostatek finančních prostředků na splnění svých závazků. Cílem tohoto rozhodnutí je uklidnění investorů.
Původní dohoda mezi Argentinou a MMF byla taková, že fond po schválení úvěru okamžitě uvolnil zemi 15 miliard USD. Polovina této částky byla použita pro podporu rozpočtu. Zbývajících 35 miliard USD má mít vláda k dispozici po dobu tří let jako zálohu a další případné uvolnění těchto peněz má záviset na pravidelných čtvrtletních kontrolách ze strany MMF.
Argentinská centrální banka v úterý v rámci dvou aukcí zaměřených na stabilizaci pesa prodala ze svých rezerv 200 milionů dolarů (4,4 miliardy Kč). Peso i tak oslabilo na rekordní minimum 31,50 za dolar. Od počátku letošního roku centrální banka ve snaze stabilizovat měnu na devizovém trhu prodala již 12,88 miliardy USD.
Argentinu v posledních letech sužuje vysoká inflace
Inflace by letos mohla dosáhnout až 25 procent. Vláda očekává, že v letošním roce ekonomika klesne o jedno procento, v příštím roce by však měla vzrůst nejméně o 1,5 procenta, napsala agentura Reuters.
Země v současné době provádí pod vedením Macriho reformy zaměřené na tržní ekonomiku. Macri je argentinským prezidentem od prosince 2015, kdy ukončil dvanáctiletou éru zvanou kirchnerismus. Během ní byl prezidentem Néstor Kirchner a poté osm let jeho manželka Cristina Fernándezová, kteří oba tíhli k levicové politice a zvyšovali sociální výdaje.
Žádost o poskytnutí úvěru od MMF v zemi vyvolala vlnu nevole a řadu protestů. Většina Argentinců viní měnový fond z toho, že jeho úsporná opatření způsobila nejhorší ekonomickou krizi v zemi v roce 2001 a dohnala zemi ke státnímu bankrotu.
(ČTK)
