Za prvé je tu pád rublu. Ranní obchodování na moskevské burze (od sedmi ráno) zrušili. Když se o desáté přeci jen začalo obchodovat, kurz dolaru vystoupal na úroveň 117,8 rublu a eura na 132,9. Nyní se obě měny prodávají trošku levněji, ale ještě není večer.
Jsou to historické rekordy. Něco takového se nedělo ani za krize v roce 2008, ani po anexi Krymu v roce 2014. V bankovních aplikacích se od neděle nabízí nákup deviz podle astronomického kurzu: za euro teď chtějí 150 rublů, za dolar 140.
Proč se tak stalo? V neděli byly proti ruské centrální bance zavedeny vražedné sankce. Asi polovičku jejích aktiv a mezinárodních rezerv (prostředků, které centrální banka stejně jako jiné národní banky má v zahraničních aktivech pro případ „černého dne“) se rozhodli zmrazit. Z těchto rezerv centrální banka podporovala rubl v posledních dnech tím, že prodávala „své“ dolary na trhu. Teď si musí hledat jiné zdroje.
O víkendu proti Rusku vyhlásili i další tvrdé sankce, jako je faktické uzavření vzdušného prostoru, odvolání pronajatých letadel, odpojení jednotlivých bank od mezinárodního platebního systému SWIFT. S tímto nákladem trh přišel k pondělku – a není divu, že se rubl zhroutil.
Za druhé: centrální banka zvýšila klíčovou sazbu na 20 procent. To je další rekord (od roku 2013, kdy se sazba stala pro centrální banku v zásadě hlavním ukazatelem), což vůbec netěší. Žádná centrální banka – navzdory obvyklým představám – nemá moc mechanismů pomoci národní měně a celému systému.
Aby zabránili situaci, že se střadatelé hromadně vrhnou na banky, aby si vybrali peníze, což je nebezpečné pro celý systém, byl regulátor nucen zvýšit sazby. To činí úspory v rublech trošku přitažlivějšími a celkově ochlazuje trh. Je pravidlem, že sazby pro úvěry a depozity následují klíčovou sazbu s mírným zpožděním několika týdnů. Ale teď nastala zvláštní situace a prodleva bude nejspíše menší.
Za třetí: vývozcům uložili povinnost prodávat devizové příjmy. Ne všechny, ale 80 procent. Je důležité chápat, že ji nemají odevzdat, ale prodat – tedy vyměnit za rubly. Toto opatření centrální banka také zavedla, aby podpořila ruskou měnu.
Při nynějších cenách ropy (zatím není důvod si myslet, že klesnou – spíše stoupnou) budou prodávat okolo 55-60 miliard dolarů měsíčně. Samozřejmě nevíme, kolik deviz prodala centrální banka na podporu rublu, ale nejspíše jsou tyto hodnoty porovnatelné. Ke stabilizaci trhu v nejbližších týdnech by to mělo stačit, soudí ředitel pro investice společnosti Loko-Invest Dmitrij Polevoj.
Je důležité chápat, že jde o skutečně závažné, ale ne bezprecedentní opatření. Prodej části devizových příjmů byl povinný až do roku 2007. Kromě toho do loňského června byli vývozci povinni převádět devizové příjmy do Ruska a mít je zde (nemuseli je prodávat, ale držet v zahraniční měně).
(ČTK)
