Centrální banka od prosince 2021 zvýšila hlavní úrokovou sazbu už pojedenácté. Dnešní zvýšení je nejmenší od loňského června, základní sazba je ale nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.
Centrální banka se pomocí zpřísňování měnové politiky snaží dostat pod kontrolu inflaci, která v posledních měsících vyvolává krizi životních nákladů, stávky ve veřejném sektoru a obavy z recese. Míra inflace v Británii se v únoru překvapivě dál zvýšila a dostala se na 10,4 z lednových 10,1 procenta.
„MPC (měnový výbor – pozn. ČTK) bude nadále pečlivě sledovat náznaky přetrvávajících inflačních tlaků, včetně napjatých podmínek na trhu práce, a vývoj růstu mezd a inflace ve službách,“ uvedla centrální banka. „Pokud by existovaly důkazy o trvalejších tlacích, pak by bylo nutné další zpřísnění měnové politiky,“ dodala.
Britská měnová autorita nově očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) ve druhém čtvrtletí mírně vzroste. Ještě minulý měsíc přitom odhadovala, že ekonomika o 0,4 procenta klesne.
I když inflace „výrazně překvapila směrem nahoru“, banka stále očekává, že růst cen v následujících měsících prudce zmírní. Rozšíření štědřejší vládní energetické podpory a pokračující pokles velkoobchodních cen plynu stáhne inflaci z dvouciferných hodnot, uvedla.
Bank of England byla první velkou centrální bankou, která v prosinci 2021 začala zvyšovat sazby. Až do tohoto týdne se předpokládalo, že se připojí ke kanadské centrální bance, která tento měsíc náklady na půjčky zvyšovat přestala.
(ČTK)
