„Pokles teplot v některých částech Číny vyvolává obavy, že se nedostatek elektřiny v nadcházející zimě na severní polokouli pravděpodobně zvýší,“ uvádějí analytici společnosti ANZ. Za nedostatkem elektřiny stojí málo uhlí, vysoké ceny pohonných hmot a rostoucí poptávka po pandemii.
Elektřina na příděl je nejméně v 17 z více než 30 regionů pevninské Číny. Některé továrny to přimělo pozastavit výrobu, což narušuje dodavatelské řetězce.
Peking minulý týden umožnil uhelným elektrárnám promítat vyšší náklady do cen pro některé zákazníky. Cílem je povzbudit elektrárny k výrobě většího množství elektřiny a zmírnit tlak na ziskovost, kterému čelí.
S vyššími a méně stabilními cenami energie se budou potýkat rovněž energeticky náročná odvětví výroby oceli, hliníku, cementu a chemikálií. To bude zvedat náklady a tlačit na ziskové marže.
Vláda také přijala opatření ke zvýšení produkce uhlí, které pohání téměř 60 procent čínských elektráren. A oficiální údaje ukazují, že jeho dodávky se mírně zvyšují. Podle čínské Národní komise pro reformní rozvoj denní těžba uhlí nedávno dosáhla 11,5 milionu tun, což je od poloviny září nárůst o více než 1,2 milionu tun.
S rostoucími cenami energií se potýká celý svět včetně České republiky. Končící vláda premiéra Andreje Babiše v pondělí rozhodla o odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) energií na listopad a prosinec.
(ČTK)
