Varovné signály se přitom objevovaly ještě předtím, než udeřila současná zdravotní krize. Zvláště ohrožená už byla třetí největší ekonomika eurozóny Itálie, varovali v úterý analytici banky ING.
„Během příštích deseti let se potenciální růst v regionu pravděpodobně zpomalí. Itálie čelí mnohem horší stagnaci, než jakou kdy zažilo Japonsko,“ napsali ekonomové ING Carsten Brzeski, Bert Colijn a Inga Fechnerová. Itálie je v Evropě koronavirem – který se začal šířit koncem loňského roku z Číny, nakazil více než 90.000 lidí a 3000 z nich mu podlehlo – zasažena nejvíce.
Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 činil hospodářský růst eurozóny ve srovnání s předchozím kvartálem jen 0,1 procenta. Byl tak nejslabší od roku 2013. Zatímco největší ekonomika eurozóny – Německo – stagnovala, hrubý domácí produkt (HDP) Itálie klesl o 0,3 procenta a Francie o 0,1 procenta.
„V příštích deseti letech by demografické a strukturální tlaky a omezená ochota k reformám mohly stlačit potenciální růst bloku na méně než jedno procento z průměrného ročního tempa 1,4 procenta v předchozím desetiletí,“ napsali ekonomové ING.
Na růst eurozóny měla v roce 2019 negativní vliv americko-čínská obchodní válka a hrozba možných amerických vysokých dovozních cel na evropské automobily. Ty se podepsaly i na hospodářských výhledech. K nim se přidružuje politická nejistota v Německu, rozepře kolem evropského rozpočtu a brexit.
Evropská komise na podzim odhadovala letošní hospodářský růst eurozóny na 1,2 procenta a na 1,4 procenta v celé Evropské unii bez Británie. Podle CNBC jej ale nyní kvůli onemocnění COVID-19 bude muset snížit. A postoj k nové situaci bude nucena zaujmout i Evropská centrální banka (ECB), dodává americký zpravodajský server.
(ČTK)
