Od invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února dovoz vzrostl o 74 procent na téměř 44 miliard USD. Hodnotu dovozu sice zvýšil celosvětový růst cen energií způsobený válkou, Čína však odebírá od svého strategického partnera stále větší objemy, někdy i za zvýhodněné ceny, upozornila agentura Bloomberg. Rusko potřebuje najít zájemce o své produkty, kterým se mnoho zemí kvůli jeho invazi na Ukrajinu vyhýbá.
Vyšší výdaje za ruskou energii také přicházejí navzdory obecně slabšímu dovozu energií v letošním roce. Poptávku v Číně totiž brzdí zpomalující ekonomika a vládní politika nulové tolerance vůči nemoci covid-19.
Vývoz ruské ropy do Číny se v srpnu zvýšil na 8,34 milionu tun ze 7,15 milionu tun v červenci a 6,53 milionu tun před rokem. Rusko bude v nadcházejících měsících pravděpodobně dodávat více ropy a ropných produktů do Číny a dalších podobných destinací, protože Evropa v reakci na invazi zpřísňuje sankce vůči Rusku.
Dovoz ruského uhlí dosáhl rekordních 8,5 milionu tun, což je o 57 procent více než před rokem. Nákupy zkapalněného zemního plynu (LNG) stouply meziročně o 37 procent na 617 000 tun, a jsou nejvýše od roku 2020. Údaje nezahrnují dovoz prostřednictvím potrubí, které celní správa od začátku roku nevykazuje, ale které jsou hlavní trasou pro přepravu tohoto paliva z Ruska do Číny.
Výdaje Číny za energie tvořily v srpnu 83 procent celkového dovozu z Ruska. Z dalších komodit se prudce zvýšil také dovoz rafinované mědi, niklu a hliníku a dovoz palladia. Naopak dovoz zlata a pšenice klesl.
(ČTK)
