„Ve stávajícím prostředí vysoké nejistoty si Rada guvernérů zachová při provádění měnové politiky otevřené možnosti a bude jednat postupně a flexibilně,“ uvádí se v prohlášení. „Rada guvernérů podnikne veškeré potřebné kroky, aby naplnila mandát ECB v oblasti cenové stability a přispívala k zajištění finanční stability,“ stojí rovněž v textu.
ECB snižuje tempo programu tištění peněz již několik měsíců. Zatím se ale stále vyhýbá závazku stanovit přesné datum ukončení tohoto programu v obavě, že válka na Ukrajině a nebývale vysoké ceny energií by mohly náhle změnit výhled, upozornila agentura Reuters.
ECB patří mezi nejopatrnější centrální banky světa a zaostává téměř za všemi hlavními centrálními bankami, z nichž mnohé začaly zvyšovat úroky již loni. Jen v posledních dvou dnech zvýšily úroky centrální banky Kanady, Jižní Koreje a Nového Zélandu. Centrální banka USA (Fed) by podle očekávání měla zvýšit sazby v příštích dvou letech nejméně osmkrát. ECB uvedla, že úrokové sazby půjdou nahoru až „nějakou dobu“ po ukončení nákupů dluhopisů a budou se zvyšovat postupně.
ECB od roku 2015 nakoupila veřejný a soukromý dluh za téměř pět bilionů eur (122 bilionů Kč) s cílem oživit inflaci, která roky nedosahovala dvouprocentního cíle banky. V posledních měsících však inflace nečekaně prudce vzrostla, což staví centrální bankéře před dilema, protože se snaží sladit dvě protichůdné ekonomické síly. Inflace je již na rekordní úrovni 7,5 procenta a očekává se její další růst. Na druhé straně ekonomika eurozóny v nejlepším případě stagnuje a dopady války na Ukrajině poškozují domácnosti i podniky v zemích eurozóny.
(ČTK)
