Z materiálu vyplývá, že země eurozóny jako celek musí v reakci na zmíněné tlaky do roku 2070 snížit deficity státního rozpočtu o pět procentních bodů hrubého domácího produktu (HDP). Jak spočítal britský deník Financial Times, to by při dnešním výkonu ekonomik zemí používajících společnou evropskou měnu odpovídalo 720 miliardám eur (17,95 bilionu Kč).
Požadavky na jednotlivé země se liší podle závažnosti problémů. Slovensko potřebuje dosáhnout deficitů nižších téměř o deset procent HDP, Španělsko o osm procent a Belgie o bezmála osm procent. Před těmito státy tak podle dat ECB stojí nejvýraznější snižování deficitů. Na opačné straně stojí Estonsko, kterému do roku 2070 stačí snížit deficit o méně než o jedno procento.
ECB upozorňuje, že finance západních států v desetiletích po skončení studené války těžily z takzvané „mírové dividendy“. Mohly si dovolit výrazně snížit výdaje na obranu a prostředky využít k jiným účelům, případně ke zlepšení stavu veřejných financí. Naopak od roku 2014, kdy Rusko obsadilo a anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, se země NATO zavázaly výdaje na obranu zvyšovat až na dvě procenta HDP.
„Pokud by všechny země eurozóny (včetně těch, které nejsou členy NATO) zvýšily své výdaje na obranu na dvě procenta HDP, znamenalo by to odhadem 71 miliard eur (1,77 bilionu Kč) dodatečných výdajů ročně, což odpovídá půl procentu HDP eurozóny,“ vypočítávají centrální bankéři.
Evropská komise (EK) dnes doporučila zahájit disciplinární řízení se sedmi členskými zeměmi EU, které překračují stanovené rozpočtové deficity. Jde o Belgii, Francii, Itálii, Maďarsko, Maltu, Polsko a Slovensko. V eurozóně z této skupiny není pouze Maďarsko a Polsko.
Uvedené státy loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k HDP. Pravidla fungování EU mimo jiné stanoví, že členský stát musí deficit veřejných financí udržovat do tří procent HDP a veřejné zadlužení do 60 procent HDP.
(ČTK)
