Evropská unie jako celek si tak vedla hůř než Česká republika, jejíž ekonomika loni podle Českého statistického úřadu klesla o 5,6 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům česká ekonomika překvapivě o 0,3 procenta vzrostla, zatímco analytici počítali s poklesem.
V roce 2019 hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny vzrostl o 1,2 procenta, což byl nejpomalejší růst za šest let. Ekonomika celé EU pak zaznamenala předloni růst o 1,5 procenta.
Italský statistický úřad dnes v samostatné zprávě uvedl, že italská ekonomika podle předběžného odhadu loni klesla o 8,8 procenta, což bylo nejvíce od druhé světové války. Vedla si však lépe, než čekala vláda, která počítala s propadem o devět procent.
Portugalská ekonomika se podle zprávy tamního statistického úřadu loni snížila o 7,6 procenta, nejvíce od roku 1936. Pokles byl sice mírnější, než vládou očekávaných 8,5 procenta, je však téměř dvojnásobný ve srovnání s poklesem o 4,1 procenta z roku 2012, kdy země musela kvůli mezinárodní pomoci zavést úsporný program.
Ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika eurozóny ve srovnání s předchozími třemi měsíci klesla o 0,7 procenta, meziročně pak o 5,1 procenta. Analytici podle agentury Reuters očekávali mezičtvrtletní pokles o jedno procento a meziroční o 5,4 procenta. Celá EU v závěru roku klesla proti předchozímu kvartálu o 0,5 procenta, meziročně o 4,8 procenta.
Pokles ve čtvrtém čtvrtletí byl podle ekonomů mírnější než v první polovině roku, protože přijatá restriktivní opatření nebyla tolik přísná jako dříve. „Podívejte se třeba na země jako Francie a Španělsko, kde průmysl a stavebnictví zůstaly z velké části ve čtvrtletí otevřené. To mělo velmi pozitivní dopad na HDP, zvláště proto, že poptávka po zboží a stavebnictví zůstala silná i navzdory karanténě,“ uvedl ekonom ING Bert Colijn. Vyšší než v době první vlny byl i pohyb lidí, což také podpořilo ekonomickou aktivitu. „Pomáhá také to, že zbytek světa je stále otevřený,“ dodal Colijn.
Z jednotlivých členských zemí, ze kterých jsou údaje už k dispozici, zaznamenalo nejvyšší mezičtvrtletní pokles Rakousko, a to o 4,3 procenta. Italská ekonomika klesla o dvě procenta, francouzská o 1,3 procenta. Naopak nejvíce rostly ekonomiky Litvy, a to o 1,2 procenta, a Lotyšska, kde růst činil 1,1 procenta. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, vykázala růst o 0,1 procenta a španělská o 0,4 procenta. Meziročně ale všechny země zaznamenaly pokles.
(ČTK)
