
Souhrnný index, který sleduje aktivitu ve službách i v průmyslu, za únor vzrostl na 48,8 bodu z lednové hodnoty 47,8 bodu. Rychlý odhad za únor ukazoval hodnotu indexu 48,1 bodu. Za zlepšením je téměř výhradně zpracovatelský sektor, protože továren a výrobních závodů se nynější omezení dotýkají mnohem méně než služeb. Právě na dominantní sektor služeb mají uzávěry zásadní negativní dopad.
Počty případů nákazy novým typem koronaviru zůstávají v zemích eurozóny stále vysoké. Vlády si proto vynutily uzávěry zejména pohostinských a zábavních podniků, kde se shromažďuje nejvíce lidí. Doporučují přitom, aby se lidé zdržovali doma.
„Čtvrtý měsíc poklesu podnikatelské aktivity po sobě staví eurozónu na cestu dvojité recese,“ upozornil hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. „Zatímco mnoho podniků ve službách v sektoru pohostinství se nadále potýká s dopady restrikcí zavedených kvůli covidu-19, zpracovatelský sektor si vede dobře a zmírňuje celkové ekonomické dopady restriktivních opatření,“ dodal.
Za recesi se označuje období dvou čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Dvojitou recesí se pak rozumí situace, kdy se ekonomika po recesi zotaví, ale oživení je pouze krátké a hospodářství po něm znovu spadne do recese.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se v prvních dvou čtvrtletích loňského roku snižoval. Ekonomové v anketě agentury Reuters v únoru předpověděli, že v poklesu se ekonomika ocitla také ve čtvrtém čtvrtletí a zůstala v něm i ve čtvrtletí nynějším. Za celý loňský rok ekonomika eurozóny vykázala propad o 6,8 procenta.
(ČTK)