Institut odhaduje, že na růstu zadlužení se zhruba polovinou podílely programy, kterými vlády reagovaly na negativní dopady pandemie. Nárůst zadlužení u podniků podle IIF činil 5,5 bilionu dolarů, u bank 3,9 bilionu dolarů a u domácností 2,6 bilionu dolarů.
Poměr globálního dluhu ke hrubému domácímu produktu (HDP) se podle studie zvýšil o 35 procentních bodů na více než 355 procent. Jeho nárůst tak byl prudší než v době globální finanční krize v letech 2008 a 2009. V roce 2008 se tento poměr zvýšil o deset procentních bodů a v roce 2009 stoupl o 15 procentních bodů.
Obzvlášť výrazně loni podle Reuters rostlo zadlužení v Evropě. Například ve Francii, Španělsku a Řecku se poměr dluhu nefinančního sektoru k HDP zvýšil o zhruba 50 procentních bodů.
Předpokládá se, že zadlužení v mnoha zemích i odvětvích výrazně poroste také v letošním roce, a to mimo jiné v důsledku nízkých úrokových sazeb. „Předpokládáme, že globální vládní zadlužení se letos zvýší o dalších deset bilionů dolarů a překročí 92 bilionů dolarů,“ uvedl IIF. Upozornil, že omezování podpůrných opatření by nyní mohlo být obtížnější než po globální finanční krizi.
„Politické a sociální tlaky by mohly limitovat snahy vlád o snížení rozpočtových deficitů a dluhů, což by ohrozilo jejich schopnost čelit budoucím krizí,“ uvedl institut. „Mohlo by to rovněž omezit politické kroky ke zmírnění negativních dopadů klimatických změn,“ dodal.
(ČTK)
