Žádný z ekonomů oslovených agenturou Bloomberg nepředpokládal tak náhlé zpomalení. Medián předpovědí analytiků předpokládal meziroční míru inflace 72,6 procenta a meziměsíční míru 2,2 procenta.
Podle analytika Tufana Cömerta ze společnosti BBVA by inflace letos mohla zpomalit na 50 procent, případně i níže. „Poté se pokles inflace zpomalí, protože se začne rozptylovat příznivý vliv srovnávací základny, ale účinek přísné měnové politiky a ochlazení ekonomiky bude stále znatelnější,“ sdělil agentuře Bloomberg.
Přesto mnozí ekonomové očekávají, že inflace v letošním roce neklesne až na 38 procent, což je cíl centrálních bankéřů. V červenci a srpnu lze ale čekat další prudký pokles v důsledku statistického efektu vysoké základny z roku 2023.
Turecká centrální banka loni v červnu zahájila rázné zvyšování úrokových sazeb ve snaze dostat inflaci pod kontrolu. Její základní sazba tak vzrostla z 8,50 procenta na současných 50 procent. Centrální bankéři přikročili ke zpřísňování měnové politiky, když prezident Recep Tayyip Erdogan změnil postoj a zanechal brojení proti vysokým sazbám. Jeho někdejší přístup je podle většiny ekonomů zodpovědný za to, že se do Turecka vrátila měnová krize, která prudce zvýšila životní náklady.
(ČTK)
