Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, v srpnu zůstala na 3,2 procenta. Meziměsíčně pak takto definované ceny vzrostly o 0,3 procenta. Jejich růst zrychlil z červencového tempa 0,2 procenta. To by podle analytiků mohlo podpořit očekávání, že americká centrální banka (Fed) příští týden sníží úrokové sazby pouze o čtvrt procentního bodu.
Základní úroková sazba Fedu se nyní nachází v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2001. Banka se pomocí vysokých úroků snaží dostat inflaci pod kontrolu. Předpokládá se však, že Fed příští týden zahájí snižování sazeb, aby podpořil ekonomiku.
Spekuluje se o tom, zda Fed úroky zredukuje pouze o čtvrt procentního bodu, nebo zda přikročí ke snížení o půl procentního bodu. V současnosti na finančních trzích podle agentury Reuters převládá názor, že centrální banka se rozhodne pro redukci o čtvrt procentního bodu.
„Cesta k normální inflaci v srpnu narazila na překážku, protože se opět projevily přetrvávající cenové tlaky v oblasti bydlení a služeb,“ uvedl analytik Ben Ayers ze společnosti Nationwide. „To by mělo znamenat mírnější snížení sazeb, tedy o čtvrt procentního bodu,“ dodal.
Také ekonom české Komerční banky Martin Gürtler uvedl, že nejnovější údaje o inflaci hovoří spíše ve prospěch snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. „Americký dolar na nově zveřejněná data ve výsledku nijak silně nereagoval. Pouze odmazal dopolední ztráty a vůči euru končil evropskou seanci zhruba na stejné úrovni, kde ji začínal,“ upozornil.
Předloni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, byla tak nejvýše za více než 40 let. Od té doby už sice výrazně klesla, nadále se však nachází nad dvouprocentním cílem Fedu. Ten rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb zveřejní příští týden ve středu.
(ČTK)
