„Naučili jsme se, že jednat se musí rychle. Zajistíme, abychom měli dostatek plánů na pomoc lidem, jejichž pracovním místa zanikla, aby se jim dostalo potřebných příležitostí,“ řekl Johnson. V čele pracovní skupiny, která má projekty určit a urychlit, stojí ministr financí Rishi Sunak.
Očekává se, že britský premiér plán výdajů oznámí v úterý. Slib investic přichází v kritickou chvíli – britská ekonomika se totiž v dubnu propadla o rekordních 20,4 procenta. Za dva měsíce se tak fakticky vymazalo 18 let ekonomického růstu, poznamenala agentura Bloomberg.
Koronavirová krize podnítila debatu mezi vládnoucími konzervativci, kteří sice po desetiletí hájí volný trh, rozpočtovou obezřetnost a jsou proti zásahům státu, ale nyní do záchrany ekonomiky vloží přes 130 miliard liber (3,8 bilionu Kč).
Británie se připravuje i na citelný nárůst počtu lidí bez práce. Ekonomové podle agentury Bloomberg očekávají, že míra nezaměstnanosti dosáhne ve třetím čtvrtletí osmi procent, což by znamenalo dvojnásobek nynějšího stavu. Počet lidí bez práce by se tak zvýšil asi o 1,4 milionu na 2,7 milionu nezaměstnaných, nejvíce od roku 1994.
Program vládní podpory zaměstnanců, kteří kvůli karanténním opatřením skončili na nucené dovolené, má trvat do října. Ministr Sunak v pátek v rozhovoru s televizí Bloomberg řekl, že program nemůže pokračovat donekonečna. Naznačil však, že se počítá s další, cílenější podporou odvětví nejvíce zasažených pandemií.
Někdejší šéf labouristů Ed Miliband vyzval, aby program vládní podpory pokračoval i po říjnu. Vláda podle něj dělá věci, které komplikují situaci v těch částech hospodářství, které se ještě nemohou otevřít.
„Nebudeme-li jednat, bude nás to stát víc, než pokud jednat budeme,“ konstatoval Miliband v televizi BBC. Uvedl také, že se obává míry nezaměstnanosti porovnatelné s obdobím za premiérky Margaret Thatcherové. Počet nezaměstnaných tehdy vyvrcholil v roce 1984, kdy bylo v Británii 3,3 milionu lidí bez práce.
(ČTK)
