Sedmadvacet zemí Evropské unie a Británie se dohodly na odkladu brexitu do 31. října s tím, že pokud britský parlament schválí dohodu o vystoupení, odejde země z unie dřív. Britská premiérka Theresa Mayová už předtím od EU získala jeden odklad brexitu na 12. dubna, tedy na tento pátek.
„Británie alespoň neodejde 12. dubna bez dohody,“ řekla v reakci na nový odklad Lagardeová. „Brexit bez dohody by byl hrozný výsledek,“ dodala. Upozornila nicméně, že odklad znamená „pokračující nejistotu“ a nepřináší vyřešení brexitu.
Analytici největší švýcarské banky UBS předpokládají, že se nyní Mayová s největší pravděpodobností bude snažit prosadit v parlamentu dosud odmítanou dohodu o podmínkách brexitu, kterou sjednala se zástupci EU. Tuto snahu ale považují za odsouzenou k neúspěchu. Očekávají, že Mayová bude dotlačena k rezignaci, což podle nich pravděpodobně povede k předčasným parlamentním volbám.
Prohloubí odklad hospodářské problémy?
Jeden z vedoucích pracovníků UBS serveru CNBC rovněž sdělil, že odklad brexitu bude pro Británii znamenat pokračování hospodářských problémů, protože podniky a spotřebitelé si uchovají obezřetný přístup k investicím a nákupům velkých položek.
Americká banka Citigroup označila postupné krátkodobé odklady brexitu za nejhorší možný vývoj pro podnikatelskou důvěru a investice. Německá Commerzbank vidí pouze „omezený prostor“ pro jakékoliv oživení britské ekonomiky či libry a považuje za nepravděpodobné, že by byl brexit nakonec zrušen.
Francouzská Société Générale nicméně upozornila, že údaje o britské ekonomice zatím nejsou nepříznivé a že nenachází mnoho důkazů o tom, že by nejistota před brexitem britské hospodářství poškozovala. Dodala však, že pokračující nejistota ohledně budoucnosti rozhodně nebude pro ekonomiku přínosem.
Růst britské ekonomiky loni zpomalil na 1,4 procenta z předloňských 1,8 procenta. Jeho tempo tak bylo nejslabší od roku 2012, kdy tato pátá největší ekonomika světa vzrostla rovněž o 1,4 procenta.
(ČTK)
