Německá ekonomika tak zaznamenala pokles poprvé od prvního čtvrtletí roku 2021, především kvůli poklesu spotřebitelských výdajů. Inflace a energetická krize si vybraly daň na spotřebě domácností a na kapitálových investicích.
Po ukončení úlevových vládních opatření, jako je sleva na pohonné hmoty a jízdenka za devět eur (213 Kč), lidé ve čtvrtém čtvrtletí utratili za spotřebu méně než ve třetím čtvrtletí, uvedl statistický úřad. Výdaje domácností klesly o procento. Ve třetím loňském čtvrtletí zaznamenal HDP růst o 0,5 procenta ve srovnání s předchozími třemi měsíci.
Stavební investice se ve čtvrtém kvartálu stejně jako ve dvou předchozích čtvrtletích snížily. Klesly také investice firem do zařízení, jako jsou stroje a vozidla.
Hrubý domácí produkt se podle odhadů ekonomů sníží i v prvním čtvrtletí letošního roku.
„Ekonomický výkon v prvním čtvrtletí roku 2023 bude pravděpodobně opět nižší než v předchozím čtvrtletí,“ uvedla německá centrální banka ve své aktuální měsíční zprávě. Tím by se Německo dostalo do zimní recese – pokud HDP klesne dvě čtvrtletí po sobě, ekonomové mluví o technické recesi.
(ČTK)
