Díky vysokému zájmu o nabízené dluhopisy mohly nyní Atény snížit výnos, který investorům nabídnou. I tak lze očekávat, že výnosy řeckých dluhopisů budou nejvyšší v eurozóně, poznamenala agentura Bloomberg. Investoři totiž budou brát v úvahu rizikový profil země.
Řecko prošlo od finanční krize třemi záchrannými programy, kdy se muselo řídit přísnými podmínkami. Ty zemi naordinoval Mezinárodní měnový fond (MMF) a další věřitelé.
Dluhopisy se splatností 30 let Atény vydaly naposledy v roce 2008, rok před začátkem nejhlubší dluhové krize v novodobé historii Řecka. Zpět na dluhopisové trhy se země vrátila až v roce 2017, a to s nabídkou dluhopisů s kratší splatností. Zatím nejdelší splatnost, s kterou země u investorů uspěla, je 15 let. Dnešní nabídka obligací se splatností 30 let je tedy završením úsilí Atén zcela se zotavit z následků krize.
Řecko si letos plánuje vypůjčit až 12 miliard eur. Po zveřejnění záměru vydat dluhopisy s třicetiletou splatností už si ale zajistilo 5,5 miliardy eur formou soukromého úpisu a také díky lednové emisi dluhopisů splatných za deset let.
„Řecko teď chce nabídkou klíčového dlouhodobého dluhopisu se splatností 30 let vyplnit mezeru ve výnosové křivce a díky nízkým úrokovým sazbám také přilákat investory se skutečnými penězi,“ řekl agentuře Reuters zdroj blízký vládě.
Hlavními manažery emise jsou finanční ústavy BNP Paribas, Goldman Sachs, HSBC, JPMorgan a National Bank of Greece. Dluhopis je splatný 24. ledna 2052.
Řecko má značný přínos z podpůrného programu, který kvůli pandemii loni zavedla Evropská centrální banka (ECB). Ta v jeho rámci nakupuje dluhopisy a právě díky němu se drží nízko náklady vlád jižního křídla eurozóny na pořízení půjček. ECB řecké dluhopisy v rámci hlavního programu nákupů dluhopisů nenakupuje, zařadila je ale do svého protipandemického programu, a to navzdory jejich nízkému ratingu. Díky tomu výnos desetiletých dluhopisů řecké vlády už koncem loňského roku klesl na novodobé minimum. Riziková prémie, kterou Řecko platí ve srovnání s desetiletými dluhopisy německé vlády, považovanými za klíčové měřítko, se nyní pohybuje kolem 120 bazických bodů. To je blízko minima od roku 2009.
(ČTK)
