Roční míra inflace až do konce loňského roku setrvávala v negativním pásmu, eurozóna se tedy potýkala s deflačním vývojem. Ještě v prosinci roční pokles činil 0,3 procenta, v lednu už se ale inflace vrátila a dosáhla 0,9 procenta.
Růst za březen je v souladu s odhady analytiků v anketě agentury Reuters. Zvyšovaly se zejména ceny energií, které vzrostly o 4,3 procenta po poklesu o 1,7 procenta v únoru. Ceny služeb se zvýšily o 1,3 procenta, a jen mírně tak zrychlily tempo z únorového meziročního růstu o 1,2 procenta.
ECB silný březnový růst cen očekávala a upozornila, že inflace by se do konce roku mohla dostat nad cíl ECB, který je stanoven těsně pod dvěma procenty. Po přechodném vzestupu centrální banka očekává, že se růst cen zmírní a v dalších letech se bude pohybovat pod cílem ECB.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, v březnu zpomalila. V ročním vyjádření sestoupila na jedno procento z únorové hodnoty 1,2 procenta, zatímco analytici čekali, že se nezmění.
Ekonomové se domnívají, že nynější růst inflace je spíše technického rázu a že jsou za ním faktory, jako je například nízká srovnávací základna po loňském kolapsu cen ropy, anebo vliv zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) v Německu.
Základní faktory ale stále ukazují na slabý růst a na výrazné nevyužité kapacity v ekonomice. Eurozóna se na velikost před pandemií zřejmě nevrátí dříve než koncem příštího roku.
(ČTK)
